Praktická výuka

Post profesora studia mudlů byl zpočátku pro Gabriela trochu oříškem. Musel si přiznat, že za studentských let ho tento předmět samotného moc netankoval a mnohem víc tehdy tíhl ke světu kouzelnickému. Gabriel při plánování výuky cítil, že povídání o úřadech, elektřině a povoláních zkrátka není dost – chtělo to hodně praktických aktivit, a to takových, které by studentům (hlavně těm z kouzelnických rodin) opravdu přiblížily mudlovský život. Jednou tedy na hodinu dotáhl Atari, což se setkalo s velkým úspěchem. Od té doby bylo menším veřejným tajemstvím, že konzole je stále u něj v kabinetě, plně k dispozici pro hru či dvě.

Fandom: Felix Felicis!

Posvátné poznámky

Stejně jako cleric skupiny zcela nenaplňoval morální očekávání (byla to trpaslice Hilda a válela se pod stolem opitá jak žok), nebyl ani jejich druid kdovíjaké milující stvoření (byl to elf Rinn, tak trochu rasista, především proti trpaslíkům). Sotva se stará trpaslice odporoučela pod stůl, začal jí Rinn prohrabávat věci – a nalezl v kůži vázaný zápisník. Doufal v nějaké libové úlovky – když ale otevřel, našel jen poznámky k Hildině diplomatické misi a několik modliteb Matce Berronar. Trochu provinile v něm bodlo a zápisník vrátil. Nevěděl, že kdyby trochu zalistoval, našel by také poměrně rozsáhlou pasáž věnovanou jejich dobrodružstvím… a Rinnově neschopnosti.

Fandom: DnD

Nedobré zprávy

Struna říkal, že to bude průser, ale copak někdo v téhle trhlé partě poslouchá názory barda? Ani omylem. Když se dveře radnice otevřely a objevil se v nich starosta s nadějí v očích, nejradši by se vypařil.
„Moje… moje dcera, máte nějaké zprávy? Je živá?“
Malý gnóm, stále otřesený nočními událostmi, jen potřásl hlavou, zelenovlasý druid měl tolik slušnosti, aby odvrátil zrak, přičemž stará trpaslice s pár deci pod kůží položila před práh dveří špinavý pytel.
„Na to, že byla mrtvá, byla živá až moc,“ prohlásila trpaslice bez obalu. Noční boj s nekromantem byl náročný, na utěšování příbuzných nezbyly síly.

Fandom: DnD

Za hrob a z hrobu

„Promiňte ale… Co že se tady stalo?“
Hilda byla cleric, byla konzervativní trpaslík, a tak v jejím životě existovaly určité posvátné hodnoty, přes které nejel vlak. Rodina, zázemí, úcta, a podobně. Hlavně a především ale rodina. Právě proto ji případ v městečku Branaku tak šokoval…
„Milovali jsme se, já a moje žena. Byla moje všechno,“ brečel starý čaroděj s pouty na rukou. „Byla to normální láska. Až za hrob,“ otočil se potom směrem ke hřbitovu.
„Ale oživit… Copak nechat vstát manželku z mrtvých je láska?“ divila se Hilda, zatímco se citlivý nekromant psychicky hroutil a byl odveden do městského vězení.

Fandom: DnD

Kázání o trestu

Hilda sice byla vulgární stará alkoholička, ale taky byla cleric bohyně matky Berronar, a někdy se to projevovalo.
„Tys ukradl boty člověku na ulici? Jen tak?“ zpucla trpaslice svého gnómského svěřence, sotva došli do hostince.
„Neukradl, babi,“ přesvědčoval malý Alyn… nepřesvědčivě.
„Nelži mi! Kdo lže, shoří v pekle!“ To promluvily ty hodnoty clerica skryté uvnitř.
„Já na peklo nevěřím, babi, já žádný bohy nevedu,“ ušklíbl se drze Alyn.
„To neznamená, že se peklu vyhneš!“ zahrozila Hildetrud zlověstně.
Nakonec se rozhodla vzít výchovu do pevných rukou, stejně jako karmický trest – a Alyna věru pucování babčiny zbroje pod bedlivým dohledem vůbec nebavilo.

Fandom: DnD

Urážka na cti

Někdy bylo těžké sehnat práci jako dobrodruh – o to víc, když jste měli na krku malého gnóma, který sotva uměl číst (zato ale kradl, co nebylo přibité). Hilda nedočkavě vyhlížela v hostinci svůj kontakt – stihla stáhnout čtyři piva, než k šenku přistoupila postava v kápi. Přes celý lokál slyšela výčepního, jak říká: „Jo, to je ten trpaslík s tím malým kašparem tam,“ a ukazuje směrem k ní.
Kontakt nekontakt, Hild chvatně nakráčela k šenkýři. „Hele, frajere,“ vyprsila se o nejvíc to šlo, „jednak, já ráčim bejt baba, a jednak neurážej moje adoptivní vnouče.“ Obchodní konverzaci dokončila venku. A just nezaplatila.

Fandom: DnD

Žádný takový

Hildetrud rychle začala navlékat štít na ruku, sotva za jeskynní zákrutou zaslechli křik. „Bojíš se, bábo?“ prohodil k ní mladý elfský druid kráčející vedle. Těžko popsat, jak moc ho Hild nesnášela, ačkoli se při zabíjení všemožných potvor docela osvědčil.
„Dneska je den dobrý k umírání, elfe, mohl bys to zkusit,“ odbila zasloužilá trpaslice puberťáka vrhli se do boje. Bohužel nepřítel tentokrát předčil jejich očekávání – a ačkoli zvítězili, zůstal druid bezvládně ležet na zemi. Trvalo tři dny, než ho Hild ve vlastních rukách dotáhla do druidího hájku, kde ho nějakým způsobem oživili.
„Tak lehko se nevyvlíkneš,“ přivítalo ho zpět mezi živými.

Fandom: DnD