Star Wars: Eclipse
RS sekce => S drabblem na věčné časy => Topic started by: Simbacca on 03. Jul 2015, 19:55
-
So I say thank you for the music, and for those drabbles too...
-
Slast pro uši
Bydlet vedle horkokrevných homosexuálů, to bylo pro nehomofobního člověka na jednu stranu děsně super, protože ti dva byli strašně rozkošní, ale pro člověka, který chtěl v noci spát, to bylo utrpení. Očistec. Dotyčný soused ale neměl to srdce, aby jim každý večer bušil na dveře a prosil, aby se trošku krotili, že jsou slyšet po celém domě... Lito s Hernandem se krotit nedokázali.
Soused každý večer prováděl tentýž rituál – zapnul stereo, naladil klasiku a pustil hudbu na plné pecky. Pak ležel v posteli, zíral do stropu a děkoval všem bohům, že existuje hudba, protože poslouchat hlasité projevy lásky fakt nechtěl.
Fandom: Sense8
-
Redmondův rytmus
Vánoční ples v roce 1976 byl něčím, na co se jen tak nezapomíná, a to hned z několika důvodů. Mudlovští studenti vnímali spíš fakt, že přišel na návštěvu ministerský pohlavár - vlastně hned dva - ale všichni čuměli jak spadlí z višně až v okamžiku, kdy si to na pódium přihlasil Lance Redmond.
Brumbál sice tleskal, ale většina studentů se nezmohla na slovo - a nejhorší na tom bylo, že se Redmonda fakt, že neobdržel zrovna aplaus, natož aby si publikum žádalo o přídavek, ani nedotkl.
Zvlášť když byl na plese Finnian a všichni věděli, že je jen otázka času, kdy vytáhne dudy.
Fandom: Felix felicis
-
Nevyslyšená výčitka
„Tak ti teda pěkně děkuju, ty tupý, kosmický nevzdělanče. Kvůli tobě a tvému uvrzanému – vždyť se tomu přece nedá říkat ani hraní! - nočnímu brnkání na rozladěnou kytaru jsem usnul v polovině zkoušek a povýšení mi opět uteklo jen o ždibíček. A zase kvůli tobě! Vůbec na mě nebereš ohled, to si říkáš můj přítel? Listere, já tě naposledy varuji, ještě jednou – jedinkrát! - zmaříš moje snahy stát se důstojníkem a budeš litovat toho, že sis ten ďábelský nástroj kdy přitáhl na palubu.“ Po (plané) výhrůžce se Rimmerovo chřípí rozšířilo ještě víc, když zjistil, že ten kus vola nejspíš v polovině usnul.
Fandom: Červený trpaslík
-
Pecka placky (22 BBY)
Na Miu Leptonis IV měli možná generičtí hipsteři zákaz vstupu, ale jedna bytost sbírající vinyly se tam přeci jen našla. Fosh, ta mírně uťáplá Nautolanka, samozřejmě.
„Moc děkuju za tu muziku!“ hulákala už z dálky na Simbaccu a byla by se mu vrhla kolem krku, kdyby nebyla větší. Wookiee váhal, protože o ničem nevěděl, ale vše se jako vždy vysvětlilo samo.
„Ty desky tedy vypadají, jako by přežily jadernou válku, ale hraje jich všech šest a lepší techno jsem ještě nikdy neslyšela.“
Simbacca polkl. Jak jen jí vysvětlit, že to byly Jessičiny palačinky, které chtěl nechat do rána trochu uležet?
Fandom: Star Wars
-
Nezapomenutelný večer (1943, kdesi na jihu Čech)
Bylo už po půlnoci, ale zábava byla v plném proudu.
Účastnil se jí i protektorátní četník, který místo nahlášení zakázané akce německým úřadům a hrozícímu hrdelnímu trestu sám tahal harmoniku, jejíž tóny prosakovaly zatemněným oknem vesnické hospody. Skočná muzika účastníkům dávala alespoň na chvíli zapomenout na hrůzy všedních dnů.
Otevřely se vstupní dveře a skrz těžký závěs za nimi do hostince vstoupili dva členové Wehrmachtu s rukama složenýma na puškách zavěšených na krku.
Hudba umlkla, krev ztuhla v žilách, nástroje v tichu dopadly na podlahu. Jeden z vojáků opřel flintu o zeď, vzal harmoniku, natáhl měch, usmál se a spustil polku.
Fandom: realita
-
Skvostné sólo (70 BBY)
Když byl Champbacca ještě padawan, pro jeho odhodlání naučit se hrát na tradiční nástroj z Iridonie měl pochopení málokdo. Ono taky dudy v rukou začátečníka nejsou úplně příjemná věc.
Kupodivu se ale nehádal a prostě jezdil cvičit do spodních pater Coruscantu, do opuštěných továren, kde nikdo nežil. Nebo to tak alespoň vypadalo, dokud k němu po jednom obzvláště vypečeném sólu nevyběhlo několik značně zanedbaných bezdomovců.
„Děkujeme, pane velkomožný, děkujeme převelice!“ spustili na něj sborem, což ho zmátlo. Ještě nikdy nikdo mu nepoděkoval.
[„To se vám to fakt líbí?“] pravil a pozvedl obočí.
„No, ne, ale zahání to ty zpropadené myši...“
Fandom: Star Wars
-
Playlist proti depresím
Becky měla hudbu obecně ráda skoro stejně jako její sestry, ale z tohohle šílela tím nejhorším možným způsobem. Jako by nestačilo, že ji zotročila banda sadistických hrdlořezů, ještě musela pořád dokola poslouchat ten nejdebilnější playlist populárních šitů z MHV. Měl přesně sedm skladeb, z nichž proudem teklo klišé a nehodily se ani na zaprděnou diskotéku v Mos Eisley, a ze všech šesti jí bylo hůř než z jídla a soustavného týrání.
Ovšem pak se hudba jednoho dne vinou technické závady odmlčela a chodbami se začal šířit křik mučených vězňů a trýzněných otroků. Tomu chlapíkovi, co to opravil, poděkovala opravdu upřímně.
Fandom: Star Wars