Star Wars: Eclipse
RS sekce => S drabblem na věčné časy => Topic started by: Simbacca on 29. Sep 2016, 15:00
-
Občas Vzpomínám na to, jak jsme s drabblením začínali, a musím uznat, že jsme i v jiné sestavě pořád stejně čarovní.
-
Někdo září...
Nebylo to tak, že by snad Andy chtěl při lektvarových NKÚ tak kolosálně pohořet. Fakt se snažil, občas si i tu učebnici při učení otevřel, ale při samotných zkouškách měl okno. Ať vzpomínal, jak vzpomínal, neviděl to moc dobře, a i jemu bylo jasné, že lépe by dopadl už jenom tehdy, kdyby se pokusil si vsadit loterii. Samý divný kytky a jeden had s ušima a druhý se zlatými vejci… No, snahu mu nikdo upřít nemohl. Pochopitelně až na profesora, který si při čtení jeho „odpovědí“ nejdřív obouchal hlavu o desku stolu a teprve poté na pergamen napsal výmluvné T.
Fandom: Felix Felicis
-
Staré časy (1995)
Když doma byla chvíle klidu, Darya si s hrnkem čaje sedla ke krbu a vzpomínala, jak se kdysi měla. Kdyby skončila s Rheinalltem, jak pro ní bylo naplánované, měla by první poslední, protože by byla stále bohatá. Možná že kdyby zůstala s Bessie, měla by se také stále dobře, protože po roce jejich vztahu to její rodiče tak nějak vzali.
Ale teď? Teď měla pouze malý byt, dvě děti a Danteho. Což by možná pro některé byla výhra, ale pro Daryu, zvyklou až na moc velký přepych, to byla spíše noční můra, ze které se nedalo probudit. Se stává, no.
Fandom: Felix Felicis! (AU)
-
Voňavé vzpomínky (21 BBY)
Jessica dobře věděla, že ji na meditace moc neužije, ale pořád se to nedalo srovnávat se Simbaccou. Už dvě hodiny seděli v zahradě a ona se ho pokoušela naučit léčivý trans, ale mrňavého chlupáče neustále něco rozptylovalo a nedokázal se soustředit déle než minutu. Musela najít nějaký způsob, jak ho náležitě utlumit, a naštěstí nemusela přemýšlet dlouho.
„Víš co?“ nadhodila.
[„Nevím,“] přiznal.
„Vzpomínáš si, jak jsme byli nedávno v té čajovně na Dantooine? Jaký tam byl klid, jak tě nic nerušilo, jak tam voněly všechny ty zákusky?“
[„Jo, vzpomínám.“]
„No, tak teď si představ...“
[„Ticho,“] napomenul ji zasněně, [„pořád vzpomínám.“]
Fandom: Star Wars
-
Vyvolávání vzpomínek (7 BBY)
Zaplivaná putyka ve spodních patrech Coruscantu toho pamatovala opravdu hodně, ale na rozdíl od tamního hospodského si o tom nechtěla povídat.
„Někdy si říkám, jestli jsme se před Impériem neměli líp,“ nadhodil během obligátního čištění sklenice, „život byl přeci jen tak nějak jednodušší, ne? Méně kontrol, klientela byla tak nějak rasově pestřejší, prostě staré dobré časy. Co vy, šéfe, taky si občas na tu dobu zavzpomínáte?“
Jediný přítomný štamgast, slepý Wookiee ve špinavých montérkách, se rozhlédl po lokále, doufaje, že to bylo na někoho jiného. Ovšem nebylo, takže navzdory své přirozenosti promluvil.
[„Drž laskavě hubu a pošli mi další pivo.“]
Fandom: Star Wars
-
Už je to holt léta
Starý voják vzpomínal. „Většinou jsem míval šichtu před Dračí síní, vod tý doby, co jsem dostal šípem do kolene, jsem toho moc nenapajdal.“
Vnoučata kolem ohně nejevila o dědovo vyprávění žádný zájem. „Draci! Ty taky nepamatujete, co, fakani?“ zaskřípal se smíchem veterán a rozhrábl uhlíky. „Jednoho Drakorozený chytil rovnou v Síni, když jsem měl službu. To sem měl v gatích, byste…“
Děti jakoby ožily. „Takže si zažil i válku?“
„Bouřný hávy? Jakby ne. I bitvu o Průsmyk. No, ten drak…“
„Bitvu? A kdo vyhrál?“
Voják se dlouze zahleděl do ohně a na čele mu vyskočily vrásky. „No, jo, hergot, kdo?“
Fandom: Skyrim
-
Moc dlouho
Hovorných otrokyň v Zorbově harému moc nebylo, jednoduše proto, že to z nich zavčas vymlátili otrokáři, ale k rozhovorům mezi nimi přeci jen občas došlo.
„Vzpomínáš někdy na svobodu?“ zeptala se takhle jednou jedna Twi'lečka druhé, když obě čekaly na klienta, a značně ji tím zmátla.
„Vzpomínám,“ zkusila to opatrně, částečně v obavách, že je to nějaká past.
„Nikdo nás nemlátil, měly jsme co jíst a kde bydlet, mohly jsme jít, kam jsme jen chtěly...“
„Jo, to byly časy,“ přitakala a následovalo pár minut smutného ticha.
Nejsmutnější na tom ovšem bylo, že lhala a ve skutečnosti si nic takového nepamatovala.
Fandom: Star Wars