Star Wars: Eclipse
RS sekce => S drabblem na věčné časy => Topic started by: Simbacca on 01. Nov 2023, 20:36
-
Dotek dobré vůle je někdy víc než sto slov.
Ale my jich víc nepotřebujeme.
-
Alespoň něco
Díval se na něj unavenýma očima. Michael sáhl do kapsy. Pak do druhé, spokojený výraz z jeho tváře zmizel, čerstvě zapálenou cigaretu v koutku přesunul z jedné strany na druhou. Prohledal kapsy v kalhotách, prvně vepředu pak vzadu. Peněženka nikde. Jediné, co nahmatal byly klíče a jeho vlastní odznak. Bezdomovec sedící na papírové krabici na něj pořád koukal a ani nemrkal. Nedá se nic dělat. Předklonil se k němu přendal zapálenou cigaretu ze svých rtů do bezdomovcových úst, usmál se a pokračoval v cestě na metro. Muž sedící na zemi se na něj jen nechápavě podíval, nechápajíc co se stalo.
Fandom: Falcon Bay Tonight
-
Dobrotivý dotek
Bylo to zvláštní, ale i když byl Holonet plný důkazů o tom, co je Putini za malého zmrda, stále ještě se našlo pár debilů, co ho hájili. Co sice často uznávali, že to fakt přehnal a měl by za to zaplatit, nicméně ostře nesouhlasili s tím, že by to bylo jeho inherentním zmrdstvím. Domnívali se, a to těžko říct proč, že všechna ta zvěrstva prováděl jenom proto, že nepoznal vlídný dotek někoho, kdo by to s ním myslel dobře.
Pravdou ovšem je, a s tím naštěstí souhlasila velká část vesmíru, že mnohem víc by mu prospěl dotek lopatou do hlavy.
Fandom: Star Wars
-
Vůle vydržet
Zippanandu sice v jednu chvíli proklela světlo a odevzdala se temné straně, ale to z ní ještě nedělalo beznadějný případ. Ostatně kdo by vydržel neustálé ukládání do stáze a rozmrazování, po kterém následovala nabídka bábovky s rozinkami, že? Ani svatej.
Takže i když byla oficiálně inventářem Inkvizice a jako takový si na hřbetu nesla břímě temnoty, dřímalo v ní ještě dost dobra, které dokázal Šedý Šum občasným hlazením na vlnách Síly udržovat při životě. Stačilo tu a tam natáhnout astrální pracku a deprese na chvíli zabrzdily.
Asi i proto pak tak dobře reagovala, když si s ní přišel popovídat Simbacca.
Fandom: Star Wars
-
Slunce a sokolomut
Inchuchunna nejdřív ani nevěděla, proč to dělá, ale k tomu osiřelému mláděti sokolomuta, co na ni hladově koukalo, se prostě natáhla a pohladila ho. Asi že to byla taková dobrá duše a pohled na nebohého tvora, jehož osud by byl bez ní zpečetěn, v ní vybičoval nějaký latentní ochranitelský reflex. Nikdo rozumný by totiž při nejlepší vůli nepomáhal mláděti něčeho, co v dospělosti běžně žralo myslivce.
Ten jediný dotek pak ovlivnil budoucnost jich obou. Sokolomut neumřel hlady, ona ho vychovala, vycvičila a stala se jednou z mála sokolomutnic, načež s nimi pomáhala v boji proti škůdcům všude kde se dalo.
Fandom: Star Wars