Lukrativnější než loupež

„Krásný večer, dámy,“ oslovil dvě slečny v temné uličce jistý lotr, jehož charisma poněkud zastiňovaly dvě bouchačky a rovněž ozbrojený kolega na druhé straně ulice.
„Nestřílejte, dáme vám všechny naše cennosti!“ vykřikla jedna z nich a automaticky si sundávala prsten z ruky, protože si naivně myslela, že ji to zachrání. Jenže nezachránilo a ona měla spoustu času na to, aby se proklínala za ignorování nočního zákazu vycházení.
Tihle lotři totiž nešli po cennostech, kterých slečny stejně moc neměly. Místo toho je odvedli stranou, střelili omračovacím výbojem a prodali do otroctví, které po té ošklivé epidemii na Sarininu vydělávalo mnohem víc.

Fandom: Star Wars

Protokarbonit

Protože zalévání nepohodlných pašeráků do karbonitu tou dobou patřilo k procedurám vysloveně experimentálním, musel Zorbo při vymýšlení strašlivého trestu trochu improvizovat. Nechal prostě toho hňupa hodit do kádě s horkým aspikem, jehož měli Huttové jakožto rasa s největší spotřebou tlačenky na osobu doma vždycky dost, a když utichl řev a výsledné dílo vychladlo a ztuhlo, nechal si ho vystavit naproti trůnu.
Což o to, estetický požitek byl mnohem lepší než kdyby použil karbonit, ale předností téhle metody rozhodně nebyla trvanlivost. Palác rozhodně nebyl čistým místem, do rosolovité plastiky se daly rozličné breberky a nakonec ho museli vyhodit, protože neúnosně smrděl.

Fandom: Star Wars

Strašák číslo jedna

Když se to tak vezme, byl Zorbův palác sídlem klidným, dost možná až letargickým. Jistě, sem tam přímo v trůnním sále někoho odpráskli nebo uspořádali klání zdrogovaných dlužníků na život a na smrt, ale k vnějším hrozbám byli poněkud otupělí. Přeletěla nad palácem letka neoznačených stíhačů? Nezájem, dokud nezačali bombardovat. Blížil se k soustavě imperiální křižník, potažmo celá flotila? Inu, asi mají manévry. Přistává nám na nádvoří výsadek žoldáků našeho největšího rivala? Tak dobře, my je tedy půjdeme postřílet, snad nám mezitím nevyhasne vodní dýmka a nevychladne postel.
Ale měli byste vidět ten bugr, když měla přijít kontrola z berňáku...

Fandom: Star Wars

Kekel z pekel

Jak již bylo řečeno, netěšila se koprová omáčka velké oblibě ani v předaleké galaxii, ale přesto si na ni Becky v cele pod Zorbovým palácem docela často vzpomněla. Na tu hnusnou bílozelenou kejdu, která jí nechutnala ani od maminky, přestože do ní Zeltronka s láskou dávala jenom ty nejlepší a nejčerstvější šlohnuté suroviny. Na smrad té podivné exotické byliny, na nasládlou pachuť a na konzistenci, která ze všeho nejvíc připomínala… no, něco nechutného. Vlastně to bylo jediné jídlo, které kdy odmítala pozřít, a to si jako děcko z chudinské čtvrti fakt nemohla vybírat.
Jo, co by za ni dala teď...

Fandom: Star Wars

Otočka spravedlnosti

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, říkávala jedna sousedka Branniganových a Becky si to zapamatovala, ačkoliv tomu tenkrát ještě vůbec nerozuměla. V kobce pod Zorbovým palácem pak zase často slýchala, že na každou svini se vaří voda, ovšem kupodivu většinou právě z úst sviní.
Postupem času pochopila, co tím chtěl asi básník říci, ale věřila tomu čím dál méně. Ať totiž čekala sebedéle, otočku mlýnského kola osudu ani nezaslechla, natož aby to kolo jakkoliv podemlelo zlotřilého Hutta. Na spravedlnost přitom nemohla čekat moc dlouho, protože ji rychleji opouštěly síly.
Naštěstí měla sestru nadanou v Síle, která tu svini semlela sama.

Fandom: Star Wars

Finále

Konečně bylo po všem. Tři hodiny utrpení, jaké nepoznala ani při nucených pracích na Sarininu. Byla vyčerpaná, zpocená a bolelo ji úplně všechno, ale díky té neskutečné úlevě dokázala vnímat okolí a ani neupadla do blaženého bezvědomí. Prostě jenom zničeně vydechla a doufala že si tímhle už nikdy v životě nebude muset projít.
„A je to...“ prolomila náhlé ticho porodní bába ze zdravotního střediska v Barons Hedu, načež ji o pár setin sekundy následoval dětský pláč, „...holčička.“
Becky si znovu oddechla. Nejen že přežila ten strašlivý porod a její dcerka byla podle všeho zdravá, taky ji nikdo nenazval selháním antikoncepce.

Fandom: Star Wars

Vidět víc

Když byla Banana menší, strašně ráda před spaním sledovala dění na travnatém dvorku za domem.
Samozřejmě se tam neděly žádné zázraky, ale ona byla holka z malého městečka na malém měsíčku a ke štěstí jí stačilo vidět, jak se tam prohánějí nejrůznější broučci, jak se ta tráva houpe ve větru a jak občas všechno ztichne, když se blíží bouřka. Ve vesmíru tam venku na ni stejně štěstí nečekalo, říkala paní učitelka, takže upnout svou pozornost k zemi byla logická volba a ona by pobíhání hmyzu v trávě nevyměnila za sebelepší pohádku.
Jenom ji trochu znepokojovalo, že to vidí skrz zeď.

Fandom: Star Wars

Řemeny

Výuka otrokyň nebyla žádná sranda, zejména pokud jste byli takovou vzdělávanou otrokyní.
Většinou to samozřejmě znamenalo spoustu hladovění a bití a bylo to rychle odbyté, ale existovalo pár otrokářských skupin, kteří se specializovali na trochu luxusnější přístup a jejich zboží bylo výrazně dražší. Aby taky ne – takové nešťastnice, povětšinou pečlivě vybrané, byly nahnány do regulérní třídy, kde je čekal relativně dlouhý a rozhodně intenzivní výcvik, aby ta cena měla nějaké opodstatnění. V základu to vlastně bylo jednoduché: seděly na pryčnách a nějaký ten hrubián jim vymýval mozky pečlivě nastudovaným programem.
A ať už řekly cokoliv, většinou dostaly výprask na holou.

Fandom: Star Wars