Zdroj znalostí

Ačkoliv byla Banana dítě nadprůměrně inteligentní, na jejích studijních výsledcích to nikdy vidět nebylo. Vlastně možná právě proto. Už ve druhém ročníku základní školy se totiž zvládla přes mikrovlnnou troubu připojit na HoloNet a najít si tam všechno, co ji zajímalo. Těžko se tedy divit, že když to pak od učitelek slyšela ještě jednou, jenom mnohem nudnější formou, už ji to prostě nezajímalo a radši vymýšlela koniny.
Ve výsledku ji toho asi nejvíc naučil školník – takové ty věci, jako kde sehnat kyselinu dusičnou, jak odstranit krev z čalounění a co dělat v případě, že omylem vyhodíte pojistky v celém baráku.

Fandom: Star Wars

Nomen omen

Branniganů bylo vždycky hodně a nikoho by tedy nemělo moc překvapovat, že Yeata, Becky a Nolla nebyly prvními dcerami lehkovážného otce, co skončily v Zorbově paláci na ne zrovna lukrativním postu. I tahle bývala veselá a hravá, ale po zotročení jí zbyl jediný charakteristický rys: že byla spíš fialová než růžová jako její sestry. Její pravé jméno už si nikdo nepamatoval, ale říkali jí Švestka.
Bylo to rozhodně jedno z těch krásnějších jmen, co kdy otrokyně z harému dostala, a v jejím případě sedělo nejen kvůli barvě, ale i následným osudem.
Taky ji po nějaké době, co kvasila, nechali spálit.

Fandom: Star Wars

Prevence

Zajistit otrokům náležitou zubní hygienu, to nebyla jednoduchá věc. Jistě, náklady na kartáčky by se daly snížit tím, že by si ho půjčovala celá směna, ale za takových podmínek by bujely bakteriální infekce a celkové náklady stejně naháněla spíš pasta, jakkoliv byla podřadné kvality. Přitom šlo o hodně – takový kopáč s vyhnilým chrupem nedokázal pozřít nic kromě nevýživné kaše, a to ani nemluvě o permanentní bolesti, která ho často úplně vyřadila z pracovního procesu a nepomáhalo ani sebedůkladnější zbičování.
Těžko se tedy divit, že je otrokáři těm zajatým nešťastníkům, co nemuseli vypadat k světu, často vytrhali už v transportéru, preventivně.

Fandom: Star Wars

Kvalita vs kvantita

Jakkoliv byl Sarinin tak trochu peklem, jednu výhodu měl – obyvatelé klecí si tam alespoň občas mohli pokecat nebo se seznámit s někým, kdo je nechtěl zneužívat, mlátit nebo vykořisťovat.
Tři Zeltronky se takhle docela rychle daly do řeči s jednou Twi'lečkou.
„...už od první chvíle jsem to tam nenáviděla,“ postěžovala si zelená otrokyně závěrem svého příběhu a ty fialové věděly, o čem mluví.
„Taky tě šéf půjčoval na noc svým nejlepším hrdlořezům?“
„Jo, taky, jednou.“
„Jenom jednou? To jsi měla kliku,“ pousmála se hořce Nolla.
„Ani ne, on byl jeho palác skoro na pólu a noc tam trvala šest let.“

Fandom: Star Wars

Zorbova zabijačka

Stačila jediná rána do hlavy a vykrmené prase to mělo za sebou. Žádné otravné kvičení, žádný odpor, jenom chvilka posmrtného cukání nohou a hotovo. Stejná jistá ruka, která zasadila smrtící ránu, pak začala porcovat sádlem obrostlé tělo a místnost pomalu naplňovala vůně škvařeného sádla. Šlo to rychle, řez stíhal řez a po pár dalších seknutích byla mrtvola před zraky nadšených přihlížejících rozebrána na kusy a připravena k namletí.
Vlastně byla škoda, že všechna ta práce přišla vniveč, protože to maso nikdy nikdo nesnědl, ale těžko se divit. Při pohledu na Hutta rozřezaného světelným mečem totiž přešla chuť i nejodolnější jedlíky.

Fandom: Star Wars

Kapitální kráska

Když blíže neurčenému, ale náležitě zajištěnému šéfovi podsvětí na rovněž neurčené, ale důležité planetě dorazila malá pozornost od jakéhosi Zorba z Bespinu, tetelil se tento blahem a předem počítal s tím, že Huttovi odkývne naprosto cokoliv.
Mělo jít totiž o akt od jistého význačného umělce a šéfík nepochyboval o tom, že to bude skvostná práce. Už při rozbalování se těšil na ty ladné tahy štětce, kterými šikovný malíř zvěčňoval to nejlepší z Huttova harému, a přemýšlel, jestli se taková nahá Zeltronka bude vyjímat spíš nad jeho trůnem, nebo bude lepší ji dát do jídelny.
Zbytečně, na obraze byla Zorbova máma.

Fandom: Star Wars

Pořádný zvrat

Být otrokem v Zorbově paláci samozřejmě nebyl žádný med, ale mohlo být i hůř, o čemž se přesvědčil jeden chudák, co si chtěl ulehčit trápení tím, že při obsluhování svého pána ukradl kousek chleba.
Bodyguardi ho načapali, zbičovali a zavřeli ho na samotku, což bylo možná trochu přehnané, ale vyslalo to mezi ostatní otroky jasnou zprávu. Na té samotce strávil dvanáct dní a když ho zrovna nemlátili, visel za svázané ruce kousek nad zemí.
Myslel si, že horší už to být nemůže, ale stejně jako většina předchozích vězňů nesmlouvavého Hutta se šeredně mýlil. Když přišli příště, pověsili ho za nohy.

Fandom: Star Wars

Prohazovací politika

Vyhazování nepohodlných lidí oknem patřilo ke standardním postupům politiky Huttů.
Na domovské Nal Hutta k tomu stačilo málo: Ošklivý pohled na pána domu, předložení drzé obchodní nabídky, neochota smlouvat, osahávání Huttova majetku a další prohřešky proti dobrým mravům… Strážní už na to byli zvyklí a stačil jeden pohled jejich pána, aby zlotřilce čapli, prohodili oknem a odeslali ho spěšně do té smradlavé bažiny všude kolem. Když se pak vrátil dveřmi, většinou byl podstatně moudřejší, a když se nevrátil, málokdy toho pán domu výrazněji litoval.
Zorbo to s úspěchem praktikoval i na svém Bespinu, kde atmosférické podmínky takovému návratu těžce nepřály.

Fandom: Star Wars