Lákání lůzy

Komunismus byl sice zjevná past, ale pro masy nemajetných špinavců nepředstavitelně lákavá. Rozhodně nebylo divu, že když se jistý manifest dostal (převážně ústní formou) z coruscantské dělnické čtvrti až do podzemí Zorbova paláce, sklidil tam velký úspěch. Zejména ta část, že otroci nemají co ztratit, jen svoje okovy, vyburcovala všechny ty nuzáky k nebývalé soudružnosti a záhy vznikl plán na krvavou revoluci. Bylo jedno, odkud který otrok pocházel, všichni v domluvenou chvíli zatáhli za jeden proletářský provaz a pokusili se svrhnout nenáviděnou absolutistickou buržoazii.
V brutální potyčce však najednou zjistili, že co ztratit mají, a dvě třetiny jich bídně zahynuly.

Fandom: Star Wars

Tři

První bývala uklízečkou v nepříliš populární hospodě. Nebyla to dobře placená práce, ale ona potřebovala každý kredit pro svoje nemocné rodiče a nic lepšího se v okolí sehnat nedalo.
Druhá se narodila jako princezna. Až do svých patnácti nepoznala chudobu a měla se tak dobře, že by tomu polovina bytostí v okolní galaxii ani nevěřila.
Třetí se živila nejstarším řemeslem, měla za sebou tři potraty a dvě ošklivé STD, ale bavilo ji to a na řeči nedala.
Neměly zdánlivě nic společného, a přesto teď jedna jako druhá ležely v kleci a oprýskaný transportér je odvážel do dražby na sarininskou tržnici.

Fandom: Star Wars

Moc dlouho

Hovorných otrokyň v Zorbově harému moc nebylo, jednoduše proto, že to z nich zavčas vymlátili otrokáři, ale k rozhovorům mezi nimi přeci jen občas došlo.
„Vzpomínáš někdy na svobodu?“ zeptala se takhle jednou jedna Twi'lečka druhé, když obě čekaly na klienta, a značně ji tím zmátla.
„Vzpomínám,“ zkusila to opatrně, částečně v obavách, že je to nějaká past.
„Nikdo nás nemlátil, měly jsme co jíst a kde bydlet, mohly jsme jít, kam jsme jen chtěly...“
„Jo, to byly časy,“ přitakala a následovalo pár minut smutného ticha.
Nejsmutnější na tom ovšem bylo, že lhala a ve skutečnosti si nic takového nepamatovala.

Fandom: Star Wars

Další podlehla

Tou dobou obývaly celu pod Zorbovým palácem teprve dvě sestry Branniganovy, Becky a Yaeta, a celé tři měsíce plánovaly útěk. Snášely veškeré útrapy, týrání a ponižování, protože měly naději na značné zlepšení, až jednoho dne položila Yaeta zvláštní dotaz.
„Víš, jak nám pořád říkají, že jsme jenom kusy hadru a že nás vlastně zachraňují před ještě horším osudem tam venku?“
Becky přikývla, ono to dost dobře nešlo nevědět, když to do nich cpali ještě častěji než... jiné, větší, fyzičtější věci.
„Někdy si říkám, jestli nemají pravdu...“
Tehdy mladší Zeltronka pochopila, že plíživá indoktrinace už účinkuje a útěk nepřipadá v úvahu.

Fandom: Star Wars

Banana v Říši divů

Banana stála na prašné cestě uprostřed Central Parku, fascinovaně civěla na všechny ty mrakodrapy kolem a naprosto nechápala, co se stalo. Zkoumala přeci další neobydlenou planetu pro možné využití povstalci, tak jak to, že tu po přistání objevila celou civilizaci?
„Hustej cosplay, kočko,“ hvízdlo na ni jakési individuum s gramofonem přes rameno a ona obezřetně couvala zpátky k raketoplánu mezi stromy. Senzory potvrdily, že se jí to nezdá, ale taky zachytily mikroskopickou a rychle zanikající červí díru.
Nevěděla, že ji vytvořilo jakési bonusové téma na drabble, ale vlastně to vědět nepotřebovala a jestli tu nechtěla zůstat navždy, musela fofrem startovat.

Fandom: Crossover, Star Wars a realita

Bohaté menu

Rozbor kejdy pro otroky v Zorbově paláci sice nikdy nikoho nezajímal, ale jednou kupodivu proveden byl, a to sice když syn vrchního žalářníka dostal k narozeninám sadu malého chemika a chtěl si ji vyzkoušet.
Výsledky byly přesně tak strašlivé, jak jeho otec očekával, ale najevo vyšla i jiná skutečnost: že vězni vlastně nedostávali jeden druh kejdy, ale dva. Oba vypadaly jako něco mezi betonem a obsahem žumpy, a chutnaly nejspíš podobně, ale každý byl míchán v jiné části sklepení a lišily se obsahem. V první várce bylo víc spermatu, ve druhé organochloridových insekticidů.
Ne že by si otroci mohli vybírat...

Fandom: Star Wars

Novoty

„Víš, já bych měl jeden takový návrh...“ spustil jeden z těch méně smělých klientů a Nolla zbledla, protože to začínalo být povědomé. Nebyl to zdaleka první pirát, kterému měla během noci splnit každé přání, a moc dobře tedy věděla, že právě těmihle nesmělými dotazy začínají ty největší prasárny. Věci, na které je i v úplné tmě moc světla, věci, za které se stydí i masoví vrazi a chroničtí nakopávači štěňátek.
„Ano?“ povzbudila ho opatrně a jen s vypětím všech sil se jí obavami nesevřely ruce v pěsti.
„Mohli bychom se jenom líbat?“
Pravda, bylo to netradiční, ale rozhodně si nestěžovala.

Fandom: Star Wars

Bourák

„Ať mě srazí blesk, jestli kecám!“ holedbal se zhruba třikrát denně jeden ze Zorbových hrdlořezů a dost často při tom ještě praštil rukou do stolu, pro zdůraznění. Nikdo pak neměl chuť rozporovat jeho přinejmenším nedůvěryhodné příběhy o tom, kterak na Dathomiru jedním výstřelem z kuše skolil rancora a jak si to pak s jeho ohromenou čarodějkou rozdával hned vedle kolosální mrtvoly. Nikdo prostě neměl odvahu poukázat na fakt, že jsou to nejspíš jenom kecy, a ať táhne.
Samozřejmě to ale všechno kecy byly, následkem čehož se pak při sebemenší bouřce krčil ve sklepě pod hromadou dek a děsně se bál.

Fandom: Star Wars