Dětská epidemie

Jak již bylo řečeno, Sulon patřil mezi klidnější světy předaleké galaxie. Vlastně jedinou výjimku představovalo to podivné léto čtyři roky po nástupu Impéria, kdy se v tamní jednopatrové porodnici sešlo tolik nastávajících maminek, že nechal starosta testovat vodu na přítomnost afrodiziak.
Ať už zázrak způsobilo cokoliv, faktem zůstává, že všechny porodily zhruba během jednoho týdne a městem se téměř nepřetržitě rozléhal řev novorozených tvorů několika různých ras, protože do oné porodnice se prostě všichni nevešli. A jakkoliv nepříjemný byl ten řev, horší byla náhlá epidemie žlutého kašle.
Banana byla v klidu, protože její matka si komfort porodnice stejně nemohla dovolit.

Fandom: Star Wars

Propad do pekla

Začalo to hrozně nenápadně a malé cosi, co o sobě sotva vědělo, to téměř nepostřehlo. Hovělo si tak ve svém malém, ale útulně růžovofialovém světě a nemělo naprosto žádné starosti ani problémy.
Najednou jej však neznámá síla začala vypuzovat k jakési štěrbině, která se stále zvětšovala a nešlo se jí ubránit. Dosud spokojené stvoření vidělo slabě modrou záři, která se mu vůbec nelíbila, ale navzdory úporným snahám bylo nakonec vypuzeno, propadlo příkopem a seznalo, že toho modrého je tam nahoře docela dost.
Tehdy to, jmenovitě malá Banana, začalo děsně řvát, ostatně jako každé zdravé novorozeně, a svět kolem pomalu šedl.

Fandom: Star Wars

Morituri te salutant

Zatímco sestry Branniganovy znaly až příliš důvěrně všechny ostatní prsty svých pánů, a kéž by jen prsty, těm několika otrokům z řad gladiátorů záleželo jen na palci.
Mysleli na něj ve chvíli, kdy je šlehání bičů vyhánělo z temných kobek na sluncem vyprahlý písek arény, mysleli na něj, když primitivními zbraněmi a často i holýma rukama zabíjeli otroky jiného pána, divoká zvířata či speciálně navržené droidy, ale mysleli na něj hlavně poté, co bylo dobojováno.
Palec obtloustlého Hutta teď totiž prostým otočením nahoru či dolů určí, jestli bojovali dobře a smějí zpátky do cel, nebo se rancor zase pořádně nažere.

Fandom: Star Wars

ASF-1138

Katakombami ve sklepení Zorbova paláce se šoural stín. Kdysi možná býval pohlednou ženou a měl i jméno, ale ty časy byly dávno pryč, vymláceny společně s většinou zubů hodinami mučení a vyplaveny společně se zbývajícími hormony štěstí koktejlem nejrůznějších oblbováků. Byla jenom číslo, nástroj k nošení té trochy jídla a vody ostatním otrokům, a bylo jí to jedno. Nepřemýšlela, kdo z nich se má hůř, nevnímala zoufalství v jejich očích, nevnímala svoje, vykonávala jen vůli těch nahoře.
Poslední zbývající radostí v jejím životě bylo, že jí ten paranoidní žalářník denně a velmi důkladně kontroloval tělní dutiny, jestli vězňům něco nepašuje.

Fandom: Star Wars

Jak Bespin přichází o princezny

Celé dětství žila na dohled od toho krásného červeného hradu, který byl při západu slunce ještě červenější, a přála si jediné: aby se tamní princ jednou rozhodl zavítat i k nim, do slumu na samém okraji Oblačného města, a vzal ji s sebou jako svou princeznu. O co radši by odtamtud znuděně hleděla na mraky, kdyby nemusela den co den makat jako barevná, aby se najedla.
Sen se jí nakonec částečně splnil a moc radost z toho neměla. Do hradu ji sice princ opravdu odvedl, princ tamní pobočky Černého slunce, ale jen jako jednu z mnoha otrokyň do svého harému.

Fandom: Star Wars

To boldly go...

Čekala je cesta tak dlouhá, že ji statisticky vzato nemohly zvládnout. Stálo proti nim všechno: biologie, chemie, fyzika i pravděpodobnost. Přesto se nezalekly a v milionovém davu vyrazily kupředu. A zatímco na strastiplné cestě podle očekávání hynuly po tisících, jen pár centimetrů nad nimi bylo všechno v podstatě růžové.
Neznámý cizinec se spokojeně odvalil stranou, položil fialové krásce ruku přes prsa a usmál se.
„Jsi si jistá, že nebudeš potřebovat pilulku po?“
„Klid, my Zeltronky máme tak dlouhé vejcovody, že to neprostřelej ani lidi, natož... to, co jsi ty.“
To ještě netušila, že jedna spermie cestu k nachovému vajíčku přežije...

Fandom: Star Wars