Ryba na reklamaci

Prodejce lodí na Freistadtu tušil, že návrat nedávného zákazníka nevěstí nic dobrého, a stále ještě nepojmenovaný floutek ze sektoru Sirius se vskutku netvářil spokojeně.
„Chci ten krám reklamovat,“ spustil bez pozdravení, ale tak snadné to mít neměl.
„A proč?“
„Proto,“ odvětil floutek a plácnul na zem před prodejce rybu. Takovou čudlu s dost divnýma očima, kladivovitou hlavou a ostrou hřbetní ploutví.
„Heh?“
„No zjistil jsem, že je ta vaše slavná AP-8050 pojmenovaná po tomhle, a nejsem fanoušek.“
„Víte, ona je pojmenovaná po tom pozemském, ten byl větší…“
Ani po delší diskusi mu tedy reklamace uznána nebyla a odcházel ještě naštvanější.

Fandom: Freelancer

Potlesk po potopení

Na můstku panovalo napětí, že by se dalo krájet, a i kapitán Finniansson se křečovitě držel sloupku. Tady totiž šlo fakt o hodně a pokud by se to nepovedlo, znamenalo by to, že promarnili strašně moc času a zdrojů na něco, co šlo během několika málo minut úplně do hajzlu.
„Jsme u dna,“ ohlásila náhle Caitlyn, „hloubka sto padesát metrů, tlak drží. Zkušební ponor bych považovala za úspěšný.“
„Uf, ty vole,“ odtušil kapitán a otřel si zpocené čelo. „Tak si zatleskejme, já se jdu vysrat a zamíříme někam do tropů, oslavit to?“
Potlesk přišel a ponorka pak vyrazila do Karibiku.

Fandom: Felix Felicis!

Kolektivní krytí ksichtu

Smrtijedi byli pěkně vykutálená banda a v záloze měli kdejakou špinavou kletbu či praktiku, odvahou ale zrovna neoplývali. Útočili v přesile, ze zálohy, hlavně se to ale projevovalo jejich neochotou ukázat při konání těchto zrůdností své šeredné držky. Schovávali je za maskami možná zlověstnými, ale v podstatě taky unyle jednotvárnými, bez špetky invence či ochranné magie, takže zůstávaly brněním vysloveně sociálním, které chránilo jejich identitu před nežádoucí pozorností. Prostě je nemohli identifikovat ti hodní.
Ovšem nějak je proti nim využít přeci jen mohli – stačilo si tu masku od jednoho z nich vypůjčit a najednou mezi ty šmejdy docela pěkně zapadli.

Fandom: Felix Felicis!

Jetý ještěr

Zheera nebyl flink, takže měl nájem laboratoře zaplacený vždycky na rok dopředu a zálohy na energie nastavené s velkou rezervou, ale tenhle přístup měl i jednu drobnou nevýhodu: když se v té laboratoři něco stalo, trvalo fakt dlouho, než se o ni a o něj někdo začal zajímat. Když se například nakazil tím zmutovaným kmenem neštorrrovic a ještě mu zbývala trocha příčetnosti, počítal, že ho najdou až tak za pět šest měsíců.
Což bylo na jednu stranu fajn, protože mezitím stihl chcípnout i virus, ovšem to toho chlapíka, co tu mrtvolu po vniknutí do tiché laboratoře našel, zrovna moc neuklidňovalo...

Fandom: Star Wars

Koláč kamarádství

Kapitán Finniansson preferoval návštěvy jednočlenné, u něj v kajutě, ale občas se to prostě sešlo tak, že na Sviňuše někdo uspořádal mejdan a jemu nezbylo než to povolit. Neremcal, jenom důkladně zamknul torpéda a po pár dalších bezpečnostních opatřeních se k veselí přidal.
„Kohopak to tu máme tentokrát?“ hihňal se trochu podezřele při jedné takové příležitosti a Caitlyn mu sice něco odpovídala, ale on vlastně neposlouchal. Měl totiž děsně důležitý pokyn v zájmu bezpečnosti a vůbec.
„Hlavně ať si daj ten koláč, jo?“
Ten koláč, do kterého přidal trochu speciálního koření od bratránka a ze kterého už sám trochu ochutnal.

Fandom: Felix Felicis!

Ke klobouku kritický kur

Na některých planetách se říkalo, že pořádného chlapa dělá pořádný klobouk, a mnozí tomu i věřili.
Je fakt, že některým takový vkusný klobouk skutečně přidal na charismatu a proměnil šprty v dobrodruhy. Třeba takový Gartek Solon, víme? Bez klobouku profesor archeologie, s ním hrdina, co se vrhá do plamenů, uhýbá střelám a zachraňuje holky z oltářů, aniž by o ten klobouk přišel. Těžko se pak divit, že se i jiní pokoušeli dosáhnout téhož stejným prostředkem, tedy nošením vhodné pokrývky hlavy.
Ovšem jestli Pierre Marengo s tím baretem uspěl nebo naopak strašně selhal, na tom se pořádně neshodly ani jeho nuny.

Fandom: Star Wars

Divnej démon

[„Bacha, ty vole, je tam příšera,“] varoval Simbaccu jeho drahý tatínek, když se potkali před chodbou do jídelny, a mladší z Wookiů se zatvářil ustaraně. Hlavně tedy proto, že táta vypadal fakt vyděšeně, krčil se za rohem a jen občas nakoukl do chodby. A nevypadal úplně při smyslech.
[„Jaká příšera?“]
[„Zelenooká. Nejspíš nějakej démon, nevim, byl jsem tam chvíli a úplně mi třeští hlava, nelez tam!“] Jenže to už byl Simbacca jednou nohou v chodbě, tuše, že ten netvor bude alespoň částečně v tatínkově vypité hlavě. A fakt: na baru stály dva plné panáky a vedle nich poloprázdná láhev absinthu.

Fandom: Star Wars