Poslední večeře

Večer jako žádný jiný.
Malá dívka se smutně přehrabovala v kroupách na talíři, záviděla lidem, kteří si toho dne dopřávali.
Stmívalo se rychleji, mnohem rychleji, než jiné dny. Tma byla hustější, až se i plameny na svícnu třepotaly vysílením.
Pohladila dívku po tváři svým hebkým dotykem, ale proplula dál do noci.
Měla dnes jiné choutky. Na tento večer se těšila, jako na žádný jiný.
Kůstky drásající jícen do krve, praskající střeva, těžký dech a bolestivé křeče. Cítila to na míle daleko a mířila přímo tam.
Zápach přepáleného tuku se smísil s nakyslou vůní zvratků, když tma našla svou slavnostní večeři.

Fandom: Nocturnal Void

Studená noc

Nebylo nic než tmy. Svit hvězd nebylo vidět, měsíc si netroufal odrážet světlo, aby snad nikdo nespatřil to, co spatřit nechtěl.
Ležel tiše, ani se nehnul. Tajně doufal, že jej přehlédne.
Svůj přidušený dech se snažil tajit, ačkoli mu to bolest sotva dovolovala.
Krev si pomalu hledala cestičky v mokrém a zapáchajícím blátě a zanechávala za sebou jen strach a chlad.
Šepot linoucí se ze tmy byl předzvěstí. Pořád tajně doufal, ačkoli věděl, že sám sebe obelhává.
Byla blíž a blíž, až mu propletla své hebké prsty do těch jeho.
Zavřel oči, aby ji neviděl a už nikdy je neotevřel.

Fandom: Nocturnal Void