Bonus číslo 119 (10. 6. 2015) - Dutina

[Champbacca]

Dutina je hlavní město planety Velusia, postavené na stejnojmenné sopce, která je zároveň jednou z pouhých dvou pojmenovaných sopek v celém Star Wars universu.
U příležitosti dnešního kulatého tématu číslo 1138 by to ale chtělo bonus lehounce inspirovaný Lucasovou filmovou prvotinou, takže si napíšeme nějakou pěknou postapokalyptickou dystopii bez špetky emocí. Syrovou, hnusnou, prostou naděje na zlepšení, prostě 1984 hadr. Použít můžete jak existující fandomy, tak stvořit nové.

Hardcore verze: nacpat onu dystopii do fandomu, který je jinak optimistický, veselý či dokonce utopický, a to bez použití vesmírných alternátorů, tedy žádné AU.

[Banana Brannigan]

ASF-1138

Katakombami ve sklepení Zorbova paláce se šoural stín. Kdysi možná býval pohlednou ženou a měl i jméno, ale ty časy byly dávno pryč, vymláceny společně s většinou zubů hodinami mučení a vyplaveny společně se zbývajícími hormony štěstí koktejlem nejrůznějších oblbováků. Byla jenom číslo, nástroj k nošení té trochy jídla a vody ostatním otrokům, a bylo jí to jedno. Nepřemýšlela, kdo z nich se má hůř, nevnímala zoufalství v jejich očích, nevnímala svoje, vykonávala jen vůli těch nahoře.
Poslední zbývající radostí v jejím životě bylo, že jí ten paranoidní žalářník denně a velmi důkladně kontroloval tělní dutiny, jestli vězňům něco nepašuje.

Fandom: Star Wars

[Champbacca]

Dilithiové doly

Mrzlo, ve vzduchu zbývalo jen trochu kyslíku a žízeň neměl jen díky tomu, že byl zvyklý žít v poušti. Rura Penthe ale nebyla Vulcan a Selek musel vynaložit veškeré úsilí, aby si zachoval chladnou hlavu. Všude kolem mrzli, hladověli a hynuli další vězni Klingonského impéria, a přesto nenatěžili dostatek dilithia. Jeho přísně logická mysl velela zabrat a využít zbývající síly, obětovat se a pomoci většině. Statisticky vzato tu většina vězňů nepřežila první rok a útěky byly omezeny na legendární důstojníky Hvězdné flotily.
Popadl krumpáč a pokračoval.
Jedinou útěchou mu mohlo být, že ho neléčené aneurysma aorty zabije dřív než vyčerpání.

Fandom: Star Trek

[Simbacca]

Krev a kopyta

Neznali světlo, nepotřebovali jména a v hlavách měli totálně duto. Ztracené existence, řekl by jeden, ale ve skutečnosti šlo o příslušníky vyspělé civilizace, která se takto vypořádávala s jistou vzácnou chorobou. Když sem nakažení šli, věděli to, po pár týdnech ovšem bezpečně zapomněli. Nákaza jim vymazala paměť, sežrala mozek a dokonale je vybělila, takže už v nich ani nešlo poznat původní veselé obyvatele ještě veselejšího světa. Znali jen tmu, lopaty, krumpáče a pot z nekonečné práce.
Ve skalní dutině pár set metrů pod Canterlotem rubali kamení a posílali nahoru drahokamy, aby si princezna Celestie měla co šoupnout do parádní korunky.

Fandom: My Little Pony

[Kámen]

Krāslavský kameňák

Zima, hlad, smrt. Pondělí. Lotyš kopal zemiaky. Kopal, kopal, ale nikde nic, jen kamení.
Otřel si pot z čela. Vytrvá! Jeho děd kopal, jeho otec kopal,. Takový je úděl Lotyšů.
Nestěžoval si a píle se vyplatila: jeden z kamenů pukl a rolník v dutině spatřil zářící rudu. Nedbaje na nemoc z ozáření, vzal uran holýma rukama a pozvedl ho k šedé obloze.
Plakal radostí: může ho prodat, koupit tři zemiaky a nasytit rodinu na celé měsíce!
Nebyl to však uran, byly to halucinace z hladu. Přijelo politbyro a umlátilo Lotyše za velezradu. Umíral šťastný, osvobozen od hladu.
Takový je život.

Fandom: Lotyšské vtipy

[Plebej]

Osudný omyl

Začalo to jako špatná fantasy povídka - když se probudil, nevěděl ani zbla o tom, kde nebo kdo je, co tam dělá, natož jak se tam dostal.
Pokračovalo to jako noční můra. Každý den vyrážel do okolí ve snaze získat primitivními nástroji suroviny, které by mu pomohly přežít. Každou noc se choulil v rohu příbytku a poslouchal, jak se dovnitř snaží dostat zombie. Byl úplně sám.
Toho dne se rozhodl prozkoumat škvíru ve skále, ze které potvory vylézaly. Přes den neměly moc.
Jak moc se mýlil poznal ve chvíli, kdy se protáhl dovnitř. Poslední, co v životě slyšel, bylo procítěné "braiiiins".

Fandom: Minecraft