Téma číslo 1928 (7. 8. 2017) - Někde mezi nebem a peklem

[Kara Melka]

Někde mezi nebem a peklem určitě taky píšou drabbly.

[Morčátko]

Otřesné dilema

Romeo byl svým jménem předurčem k tomu býti milovníkem. Bohužel mu ale osud v tomto ohledu příliš nepřál, a to hned od začátku. Už v prvním ročníku kolem něj totiž začala obtáčet svá chapadla Gruška Olšenková. Zprvu to vypadalo nevinně, ale nenápadně Howellse uvěznila ve své diktatuře. Netrvalo dlouho a skákal jako poslušný pejsek, k nelibosti ostatních. Na jednu stranu byl v sedmém nebi, když měl její pozornost, na druhou stranu mu svými vrtochy způsobovala peklo. Byl lapen někde mezi.
Ale jednou bylo toho otřesného dilematu dost. Olšenková zmizela a Romeo měl klid. Dokud se nezakoukal zas do nějaké jiné...

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Střed spojnic (4225)

Ačkoliv se o to mnozí snažili, nedošlo ani ve čtvrtém tisíciletí k vyhynutí konspiračních teoretiků. Bylo jich, pravda, méně, ale o to víc práce si dokázali v nekonečném vesmíru najít.
Jeden se například specializoval na propojování nejrůznějších míst na mapě a hledání věcí na průsečících těchto spojnic. Jeho nejambicióznějším projektem se stalo hledání svatého grálu na místě, které leží na přesném středu spojnice mezi vstupy do nebe a do pekla, tedy mezi portálem v katedrále na Monte Casinu a jistým činžákem na Proxima Londonium.
Všechno přeměřil, na místo odcestoval a našel tam hospodu. Fakt dobrou, ale kupodivu mu to nestačilo...

Fandom: Equilibrium 4k

[Simbacca]

Pubertální peklo (1978)

V době nejtěžší puberty míval Flann sny divoké i bez drog, takže se nelze divit, že když jednoho večera zkoušel šalvěj divotvornou, jeho noční zážitek stál za to.
Přitom nejdřív tak vůbec nevypadal, spíš jako lehká vize budoucnosti, nebo aspoň budoucnosti, ve kterou doufal. Ležel prostě na posteli, po jeho levici spala nahá Aurora a on byl v sedmém nebi. Samozřejmě nemohl vědět, co se dělo předtím, než sen začal, ale měl takový pocit, že to stálo za to a že se má rozhodně na co těšit.
A právě v tu chvíli se podíval doprava a tam spala nahá Amarilla...

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Zlatý střed

Společenství zločinců v Zorbově paláci bylo nádherně rozvrstvené.
Zorbo sám se těšil pozici boha, jeho zhruba tři nejbližší důvěrníci se rovněž vznášeli na oblacích nedotknutelnosti a ten zbytek, inu, ten už byl jenom níž. Pravda, většině ras to tam méně smrdělo a zcela objektivně tam nebylo tolik kouře, ale taky vám tam nikdo nenosil jídlo až do pusy, o dalších benefitech ani nemluvě. Ani ten nejnuznější poslíček si ale nestěžoval, že ho od onoho nebe dělí taková spousta lidí – jednoduše proto, že dokud ho alespoň pár bytostí dělilo od toho pekla ve sklepích, vlastně na tom byl pořád úplně famfárově.

Fandom: Star Wars

[Kara Melka]

Jako na houpačce

Sven byl introvert a veškeré radikálnější změny nesl poměrně těžce a špatně se s nimi vyrovnával, i když to třeba navenek nedával moc najevo. Nebylo tedy divu, že když si začal uvědomovat, že se mu vůbec nelíbí holky, byl z toho poněkud mimo a neměl nejmenší tušení, co si počít.
Nějak se to ale samo vyvinulo, Sven skončil s Andym (a v jeho posteli), a když ležel vedle něj a koukal do stropu, mísily se v něm dva protichůdné pocity – jeden, který tvrdil, že určitě skončí v pekle, a druhý, díky němuž se cítil jako v nebi, lehký jako pírko.

Fandom: Felix Felicis!