Téma číslo 2685 (6. 9. 2019) - Pud sebezáchovy

[Simbacca]

Kdo má Pud sebezáchovy, ten píše drabbly, bo je to zdravé!

[Champbacca]

Ignorovaný instinkt

Champbacca na pudy nikdy moc nebyl, ale pud sebezáchovy, ten měl vyvinutý velmi slušně. Nešlo přitom jenom o ty instinkty, co mu při pobytu v lese velely nežrat houby a neznámé věci obecně, co díky nim zvládal najít vodu a bez velkého přemýšlení věděl, která z větví bude nejlepší na stavbu přístřešku.
Kdepak, bylo to komplexnější. Víceméně pudově se totiž i vyhýbal nebezpečným situacím v běžném životě, což se mu hodilo nejen v dobách bujarého mládí, ale zejména později, v době vlády zkurveného Impéria.
Ale k čemu mu to bylo, když ho do těch situací jeden hejsek pořád tahal, hm?

Fandom: Star Wars

[Banana Brannigan]

Velká výhoda?

Pud sebezáchovy byl na sarininském tržišti, a vlastně obecně na jakémkoliv místě, kde se ve velkém kšeftovalo s otroky, často skloňovaným pojmem.
Byla to totiž jedna z těch věcí, co šly u otroka poznat už během prvních pár minut pozorování. Vyšlo to najevo většinou už při transportu – ti, co odmlouvali, měli onoho sebezáchovného instinktu zjevně méně než ti jiní, co drželi hubu a krok. Nebyla to přitom vůbec zbytečná věc, vzhledem k tomu, že na ní záleželo mnohé.
Ti, co ho neměli, například zařvali většinou v několika následujících hodinách, zatímco ti ostatní se pak trápili někdy i několik dlouhých let.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Vnitřní varování

Fróði měl zvířata rád, s jednou jedinou, ale zato dost podstatnou výjimkou. A ačkoliv by někteří možná řekli, že bát se ledních medvědů není nic divného, spíš naopak normálního, v jeho případě šlo o hrůzu tak panickou, že to zaujalo i jeho tátu, který věděl, co tyhle šelmy dovedou.
Nemuselo přitom vůbec jít o medvěda skutečného, stačil obrázek v knížce a Fróði ji rázem zavíral podstatně rychleji než jakoukoliv jinou. A nechápal to sám, ne že by byl na chápání čehokoliv nějaký přeborník.
Vysvětlilo se to až o mnoho let později, když poprvé probudil svoje vnitřní zvíře a přeměnil se.

Fandom: Felix Felicis!

[Kara Melka]

(Sebe)vražedná kočička

Bartimeus pobaveně sledoval rodinnou tradici, během níž ženich předával nevěstě páva s peřím bělejším, než byl sníh, jako symbol osudu rodu, nezkaženého a neposkvrněného. Ptákovi se to moc nelíbilo a celá ceremonie díky tomu byla poněkud úsměvná.
Dokud se neobjevil Nádivka, který se připlížil zezadu a zákeřně pávovi skočil po krku ze zálohy.
Pochopitelně, že se kocouřího záškodníka, jenž očividně neměl žádný pud sebezáchovy, pokusili svatební hosté hned zneškodnit, ale Bartimeus si z toho nic nedělal a jen to sledoval s jiskrou pobavení v očích.
Ten kocour měl konec konců obojek nesmrtelnosti - zakroutit krkem mu nemohli, nebo alespoň ne definitivně.

Fandom: Zaklínač rpg (AU)