[C] Legenda

[Woallc Con-Denyzz]

Fialová předmluva autora:

Toto moje mále dílko popisuje pradávnou legendu která vypráví o vzniku tajného řádu jedinců užívajících sílu.
Chlouppek ví … ostatní poznají časem.
Přeji příjemnou zábavu …  

Legenda

...
Ležel jsem na posteli ve své ubikaci v naší „akademii“, v ruce držel malou kouli, kterou jsem nedávno objevil v naší knihovně. Koule se skládala z malých čipů a složité soustavy krystalů. Malé, ale velmi mocné zařízení, zařízení, které dokáže uchovat mnoho informací. Jeden z Holokronů našeho řádu. Uvolnil jsem se a otevřel mysl a telepaticky zařízení spustil
…

V místnosti se zhmotnil holografický obraz mýtiny v nějakém rozkvetlém lese. Uprostřed, na rozkvetlé trávě, seděl postarší muž oblečen v černém rouchu. Okolo něj v půlkruhu bylo rozsazeno dvaadvacet osob různého věku, od mladých chlapců a dívek, až po starší dospělé muže a ženy. Stařec rozmlouval k posluchačům tichým ale pevným hlasem.
„Je to už mnoho let, co oba velmistři zemřeli. Ale budu vám vyprávět příběh, který před mnoha lety oni sami vyprávěli svým žákům. A ti pak mně. Příběh, legendu o tom, jak náš řád vznikl.“
Stařec se nadechl a pak spustil.
„Je to už víc než jedno století, co do Řádu rytířů Jedi byli přijati dva malí chlapci, Begren a Fim. Z obou malých chlapců citlivých na Sílu se podle jediských tradic stali padawani, studenti.
Už od brzkého dětství mezi nimi byla soupeřivost a trocha i té nevraživosti. Čím se chlapci stávali staršími, tím více jejich soupeření nabývalo na síle. A začali se nenávidět. Neustále spolu soupeřili a předháněli se, kdo bude lepší. Mistři z jejich nevraživosti a soupeření měli strach o jejich duše. A tak vymysleli plán, jak chlapce usmířit. Poslali je na několik týdnů na neobydlenou planetu, aby se naučili přežití v divoké přírodě. Úskok mistrů se podařil, chlapci zažili na planetě mnohá dobrodružství a když jim šlo o život, naučili se spolupráci, která se nakonec přerodila v silné a pevné přátelství.
Během dlouhých let studii v Chrámu se v Řádu také spřátelili s malou krásnou dívenkou, také padawankou, rusovláskou jménem Ilien.
Roky plynuly, z mladších žáčků se stali padawani učící se u svých mistrů, až nakonec po několika letech studií se z trojce přátel stali rytíři JEDI.
Kodex Jedi byl a dodnes je velmi tvrdý k nerůznějším projevům citů a vášní. Všichni Jediové jsou vedeni k tomu, aby své city potlačovali.“
„Proč, mistře?“ přerušila mistrovo vyprávění mladá dívka.
„Jediové mají strach, že nespoutané city svádějí k temné straně.“
„A my ne, mistře?“
„My věříme, že city jsou naší součástí, jen skrze city dokážeme poznat sami sebe. Když známe své city, dokážeme jim vládnout.“ Mistr se odmlčel, usmál se na dívenku a pohladil ji po hlavě.
„Kde jsem to skončil? A, už vím…  Stalo se, že i přes zákaz kodexu se oba dva mladíci do své přítelkyně Ilien hluboce zamilovali. Dívka jejich city rozpoznala. Usměrňovala oba mladíky a odmítala všechny jejich projevy náklonnosti. Ilien byla totiž Jedi, která se pevně držela kodexu, a tak jakékoliv projevy citů odmítala.  
Roky utíkaly dál a všichni tři přátelé spolu trávili hodně času. Společně bojovali proti Sithům, učili své padawany, a spoustu dalších věcí. Stala se z nich nerozlučná trojka, říkali jim Nerozlučné Trio. Díky času, který spolu trávili, Ilien také nakonec pocítila hluboké city. Bohužel stejně silné city k oběma svým přátelům. Tyto city byly tak silné, že si sama mezi dvěma přáteli nemohla vybrat. Projevovala jim oběma stejnou náklonnost.
A to po čase vedlo k velkým sporům; mezi Begrenem a Fimem znovu vykvetlo staré soupeření, tentokrát o Iien. Protože se nemohla rozhodnout, soupeření přerostlo v nevraživost. Až došlo k žárlivému sporu, dokonce i k souboji na světelné meče.  A tak se po mnoha letech přátelství tito dva dobří přátelé se ve zlém rozešli.
Oba dva muži se zřekli tradic řádu a opustili Chrám i Řád Jedi. Begren a Fim, každý zvlášť a osamoceně, cestovali po galaxii a hledali tajemství Síly. Krásná Ilien, zarmoucená událostmi, které se staly, i přesto zůstala dál v Řádu.“
Stařec se odmlčel. A smutně se zahleděl někam do dálky. Z jeho zamyšlení ho vytrhl nedočkavý hlas jednoho z posluchačů.
„Co se stalo pak, mistře?“
„Oh… pardon…“ stařec se vrátil se svými myšlenkami mezi své studenty.
„Kde jsem to skončil? Oh... už vím.
Velmistr Begren, tehdy ještě mladý Jedi, se po odchodu z Řádu zřekl Síly. Cestoval po galaxii, aby zahnal své vnitřní chmury. A jako prostý poutník pomáhal tam, kde ho bylo potřeba.
Velmistr Fim se po opuštění řádu zřekl jediských tradic a při svých toulkách po galaxii narazil na temného Jedi Quara. Quar svedl mladého Jedi na temnou stranu Síly. Nový mistr a žák, dva temní Jedi, cestovali společně po galaxii, po nějakém čase uchvátili vládu na malém obydlené světě v neznámém systému. Fim, hnán temnotou, se po letech svému mistrovi vzepřel a Qura zákeřně zabil. Když obyvatelé světa viděli, že došlo k boji mezi jejich pány, spojily své síly a vyhnali oslabeného Fima ze své planety. Fim pak sám cestoval po galaxii, hledaje prostředky a spojence na pomstu a znovu obsazení světa, kde vládl.
Mezitím, když oba muži cestují po galaxii hnáni svými osobními problémy, se z krásné Ilien stala velká a mocná mistryně Jedi. Během dlouhých let v Řádu Jedi vybojovala mnoho slavných bitev proti zákeřným Sithům a jiným urputným nepřátelům Republiky. V dobách klidu a míru byla oddána své touze po vědění, touze po archeologii a objevování ztracených artefaktů a pravd. Vydala se na pouť bádání a v prastarých troskách zapomenuté knihovny objevila obrovský „poklad“. Informace o pradávném jevu schopném usměrňovat Sílu. Mnoho let bádala po galaxii a na nejrůznějších planetách hledala tajemství, kde se ztracený fenomén nachází. Nakonec, po několika letech na kraji galaxie, proletěla nebezpečnou mlhovinou a přistála na neznámé opuštěné  planetě. Několik měsíců bádala a prováděla archeologické výkopy. Bez viditelných úspěchů a pokroků. Nevzdala se nadějí a dál prováděla další vykopávky po planetě, až jednou se jí stalo, že z nepozornosti spadla do hluboké strže a hodně se polámala.
Na druhé straně galaxie Fim, spřízněn duševně s Ilien, pocítil její nesnáze a hnán Silou a láskou se vydal svou milovanou hledat.
I Begren, daleko od milované Ilien, ucítil v Síle její nesnáze a také se vydal pomoci své lásce.
A tak se Begren a Fim po několika letech opět setkali tváří v tvář. Snad hnáni osudem, snad hnáni všemocnou Silou, stanuli před sebou nad strží, kde byla jejich milovaná zraněná. Společnými silami Ilien zachránili. A společnými silami o ní pečovali, dokud se nevyléčila. A tak nějaký čas společně žili na planetě. Ale stará vzájemná nevraživost mezi Fimem a Begrenem opět vzplanula. Díky jejich odlišnému vnímaní Síly a lásce k jedné ženě.
Znovu propukl jejich dávný spor, tak silně, že oba tasili své světelné meče, svedli spolu další osudoví souboj. Boj probíhal několik dlouhých dní, na mnohých místech planety. Lítý souboj byl chvílemi veden jen pouze Silou a chvíli veden jen meči. Nakonec oba bývalí přátele, teď urputní soupeři a nepřátelé, po mnoha hodinách vyčerpáni bojem a zraněni bez sil padají k zemi.
Ilien se ze začátku snažila své přátele udobřit. Marně. Zklamaná jejich jednáním odcházi do divočiny.
Během vražedné bitvy Jediové svým běsněním neúmyslně zabili mládě bájného Volgarnena. Volgarnen bylo bájné inteligentní a v Síle mocné zvíře. Monstrum s ohromnou silou a výdrží. Smrt jeho mláděte ho rozběsnila a začal hledat viníky. Vystopoval Ilien a napadl ji. I když byla Ilien mocná Jedi, ani její dlouholeté schopnosti nestačily proti pradávné zuřivé bestii. A tak po dlouhém urputném boji byla bestií těžce raněna. Volgarnen uchopil zkrvavenou Ilien a odnesl si ji jako kořist do svého doupěte. Věděl, že si pro ní Jediové přijdou, a přichystal na vrahy jeho mláděte past.
Fim v Síle ucítil, že je Ilien ve smrtelném nebezpečí. Hnán svým vztekem, nabyl nových sil dříve než Begren a začal zvíře stopovat. Když bestii vystopoval do dalekého údolí, v doupěti bestie svedl s netvorem lítý boj. Bitva byla marná, Fim byl znovu zraněn a z doupěte uprchl, aby zachránil svůj život.
Když se o několik hodin později probudil Begren, také ucítil, že je Ilien ve smrtelném nebezpečí. Našel doupě, vtrhl dovnitř, zachránit svou milovanou. Svedl svůj vlastní boj s bestií. Bohužel marně. I on boj s ukrutným monstrem prohrál a musel z doupěte utéct.
Jako by Síla zase vedla jejich kroky, Fim a Begren se znovu potkali nedaleko údolí doupěte bestie. Oba vyčerpání z marného boje společně padli únavou u kmene jednoho stromu. Po mnoha letech našli konečně společnou řeč, oba hnáni stejným cílem: zachránit Ilien. Poradili se a vylíčili si své marné pokusy o Ilieninu záchranu. Pochopili, že jejich samostatné pokusy byly marné, že musí jako zamlada spojit své síly, schopnosti a dovednosti. Nedávní nepřátelé na život a na smrt se spojili, hnáni stejným cílem. Společně několik dní trénovali, aby své rozdílné dovednosti přizpůsobili jeden druhému. Po několika dnech se vydali zpátky do doupěte zachránit svou dávnou přítelkyni Ilien.
Bok po boku znovu svedli urputný boj s Volgarenen. Nakonec po dlouhé několikahodinové bitvě bestii společnými silami udolali a zabili.
Když byla bestie konečně mrtvá, vydali se ihned na pomoc své přítelkyni. Ilien nalezli v nejtemnějším koutě doupěte, vyčerpanou ze zranění. Smrtelně raněnou. Na konci jejích fyzických sil, na sklonku života, neodvratně na prahu smrti.
Krásné Ilien zbývalo několik posledních nádechů života, které využila k tomu, aby svým přátelům vyznala lásku. Prozradila jim, že vždy milovala oba muže stejně silně a stejně vroucně. Nikdy si nechtěla mezi nimi vybrat, aby ani jednomu z nich neublížila. Než naposledy vydechla, svěřila svým přátelům to, co spatřila. Při  jejich společném úsilí a spojení sil během boje s monstrem pochopila, že Síla není jen temná nebo světlá, že se její moc nedá dělit, ale že opravdová moc a podstata Síly spočívá v její rovnováze stejně tak, jako když spojili své síly v boji s Volgarenen. Po těchto slovech Ilien naposledy vydechla a rozplynula se do všemohoucí Síly.
Poslední slova, která vyslovila, Fima a Begrena hluboce zasáhla. Prohlédli a pochopili pravdivost jejích slov.
Při pohřbu během hledání kamenů, kterými by zatěžkali tělo, objevili v hlubších prostorách jeskynního komplexu pod doupětem neobvyklý úkaz. Trhlinou v časoprostoru. Tajemství planety, které zde Ilien hledala. Odložili zkoumání objevu a pohřbili svou milovanou v údolí nad doupětem a trhlinou. Po čase truchlení se vrátili do jeskyně s trhlinou a začali fenomén studovat. Zjistili, že trhlina má schopnosti „transportovat“ Sílu. Dokáže Sílu vysát nebo načerpat do živé bytosti nebo nástroje. Pojmenovali jev „Zřídlo“.

Oba přátele začali znovu studovat Sílu, hnáni posledními slovy Ilien. Objevily mnohé nové schopnosti vycházející z její „nové“ filosofie. Studovali toto nové pojetí Síly několik let.
Poté se rozhodli vrátit zpátky do známé galaxie. Velmistři hledali jedince, kteří by se učili novému vnímání Síly. Když shromáždili několik následovníků ochotných se učit, tajně, tak aby se o jejich jednání nedozvěděli Jediové ani Sithové, se vrátili na svou planetu a založili náš řád.
Během několika desítek let byl v „Údolí Ilien“ nad Zřídlem a hrobem jejich milované ženy společným úsilím mistrů i žáků vystavěn chrám. A postupem let údolí zaplnily další stavby chrámů a budov, jak se řady řádu rozrůstaly.“ Dokončil vyprávění starý mistr.
„Mistře, je tato legenda pravdivá?“ přerušila starcovo vyprávění jedna z malých dívek.
„Pravdivá? Kdo z nás dnes ví, co je pravda?“ usmál se vřele mistr na malé zvědavé děvče. „Jedinou pravdou je, že tuto legendu jsem vyslechl z úst mých dávno zemřelých mistrů, kteří je slyšeli od zakladatelů a velmistrů tohoto řádu. Pouze oni věděli, co se opravdu stalo. Skutečnou pravdu se už nedozvíme. Pro dnešek je konec hodiny, moji studenti.“
Studenti se postupně zvedali a odcházeli, až nakonec starý mistr zůstal sám. Zahleděn do dálky se na jeho zvrásněné tváři objevil usměv.



…
pohled starého mistra se setkal s mým, několik minut jsme si hleděli do očí… Pak projekce skončila a na jejím místě se znovu objevila má ubikace. Položil jsem holocron na noční stolek vedle postele, sedl si na matraci, zkřížil pod sebe nohy, uvolnil mysl a ponořil se do všemohoucí Síly a začal jsem meditovat o tom, co jsem spatřil
...