Author Topic: Téma číslo 3727 (14. 7. 2022) - Tam u nebeských bran  (Read 214 times)

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8790
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Tam u nebeských bran vám drabbly spočítají a už bude pozdě psát něco do foroty..
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

Banana Brannigan

  • Padawan
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 4602
  • Posty 15 Plus
    • View Profile
Putini a Petrini
« Reply #1 on: 14. Jul 2022, 15:36 »
Putini a Petrini

Putini byl zmrd malý, ne věřící, takže když se konečně odhodlal k tomu se zabít, moc od toho neočekával. Místo očekávané úlevy toho však přišlo mnohem víc – stanul tváří v tvář Jawovi v bílé kutně s křidélky, všude kolem byla oblaka…
„Kde to jsem?“ podivoval se Putini.
„V nebi přece,“ odvětil bílý Jawa mile.
„Aha. To jsem nečekal. A kdo jsi ty?“
„Já jsem tvé lepší já.“
„Páni. Lepší jako že mě můžeš pustit skrz bránu do ráje?“
„Ne, já jenom líp lžu,“ ušklíblo se lepší já, zatáhlo za páku a Putini svištěl do pekla, kam patřil už mnoho let.

Fandom: Star Wars
I s malým banánem se dá uhnat velká opice.

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8790
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Božské brány
« Reply #2 on: 14. Jul 2022, 21:02 »
Božské brány

„Doprdele, já tam nechal baťoh!“ zhrozil se Jarkko, sotva se s Edvinem a Sandrou materializoval uprostřed kostela na Tullamore, a i když se o svém neštěstí radši ještě přesvědčoval pohmatem, ti dva viděli, že má pravdu.
„Kde?“ zeptala se vlídně Sandra, zatímco Edvin litoval chvíle, kdy odpískal návštěvu Metatrona jako úspěšně ukončenou. Tohle vypadalo, že se budou muset vrátit.
„No někde tam nahoře. U takový brány jsem si ho odložil...“
„A nepamatuješ si u který, že ne?“
„Jako úplně přesně ne, no.“
Což byl docela opruz, když jich tam měli víc než andělů tančících na špičkách všech špendlíků v galaxii.

Fandom: Equilibrium 4k
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

Simbacca

  • Kapitán
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 6494
  • The Progeny
    • View Profile
Hranice hrdinů
« Reply #3 on: 14. Jul 2022, 21:26 »
Hranice hrdinů

Málokterý hrdina počítá s tím, že umře stářím, a Pšenislav nebyl výjimkou. Vlastně se spíš divil, že se před nebeskou branou objevil až v relativně pokročilém věku. Rozhodně tedy nejančil jako jiní a když k němu přistoupil uvaděč, poskok božstva, kterému měl ideově nejblíž, ani se moc nelekl.
„Vítej, Pšenislave,“ pozdravil ho líbezným hlasem a pozvedl klíč od všech těch bran, „následuj mne.“
„Víte, já bych jenom...“ začal a bylo vidět, že se na tuto chvíli dlouho připravoval.
Ovšem než to stihl vyklopit, začaly ho neviditelné ruce oživovací magie táhnout zpátky, takže si svou údernou hlášku musel nechat na příště.

Fandom: DnD for dummies
[„If you can't beat them, eat them.“]

Natasliah

  • Drabbler
  • Lemra
  • *
  • Posts: 144
    • View Profile
Láska až do nebe
« Reply #4 on: 14. Jul 2022, 21:45 »
Láska až do nebe

"Babi, kdo je Wilhelm?" mávala Luna zažloutlou obálkou.
"Nehrab se furt v tom bordelu na půdě!" okřikla ji babička s růžovými tvářemi.
"A proč si Wilhelm myslí, že jsi anděl a počká tě u bran nebeských?"
"A dost! Dej sem ten cár..."
"Tak to prr!" couvla Luna "Včera jsi prohrála v kartách, takže mi dlužíš příběh."
"Neuvěřitelná. Vydírat starou, nemohoucí..."
"Ale houby starou a nemohoucí!" smála se babičce Luna.
"Budiž. Potkala jsem Wilhelma za války, pomohla mu ze zranění, furt mi psal a pak umřel. Na choleru, ehm."
"Ach, cholera a sejdete se v nebi?"
"Nebe! Blázníš?" smály se obě.

Fandom: Silence

 

Další pískoviště: