Černý čokl (1960)
Když si profesor Winnfield, tenkrát ještě bystrozor, pořizoval svého prvního psa, přirozeně nechtěl žádnou bílou čubku tak akorát do kabelky, ale pořádného zabijáka. Černého, samozřejmě.
Měl štěstí, v útulku na okraji Londýna měli jednoho přesně takového. Vážil jako menší auto, zvuky dělal dost podobné a všichni vypadali docela rádi, že se ho po dlouhé době zbavili. Nicholas záhy pochopil proč: milý psík měl totiž takový ošklivý zvyk plížit se po domě a v nestřeženou chvíli na člověka vybafnout, což někteří dost špatně nesli, zejména ti, co věděli něco o Smrtonoších.
Když nakonec umřel, pořídil si Nick Phila nového, tentokrát kokršpaněla.
Fandom: Felix Felicis!