Téma číslo 3212 (14. 2. 2021) - Strašidelný příběh

[Simbacca]

Strašidelný příběh na sto slov je ten nejlepší!

[Kara Melka]

Horor pro děti (1989)

Kolem Saichairího sedělo několik posluchačů z nižších ročníků, které nalákal na vyprávění strašidelných historek v bunkru postaveném v jedné z nepoužívaných učeben.
 Saichairí si svítil hůlkou pod bradu, aby stíny v jeho obličeji vypadaly děsivěji. „A pak se to stalo…,“ vyprávěl dramaticky a děcka se zatajeným dechem poslouchala.
„Co?“ nevydržela to jedna zvědavá holčička.
„Profesor Lettenhove vešel do kuchyně, vzal do ruky pánev a rozhodl se, že k snídani umíchá vajíčka…,“ pokračoval Saichairí bez mrknutí oka.
Slabší povahy se při té představě suverénně rozbrečely, silnější jedinci se rozklepali a všechny musel Saichairí ujistit, že Alan pro studenty nikdy vařit nebude.

Fandom: Felix Felicis!

[Simbacca]

Příběh na přání

Vyprávět dětem pohádky na dobrou noc bystrozoři v popisu práce sice neměli, ale Flann se toho doma sem tam přeci jen ujal, když zrovna necoural po světě a netrestal zloduchy.
„Fajn, kde jste v Medvídkovi Pú?“ ptal se při jedné takové příležitosti a sahal po knize, která v pokoji ležela delší dobu, protože už byla několikrát přečtena od začátku do konce.
„Před expedicí k severní tyčně,“ odvětila Elliot pohotově, „ale nemohl bys nám radši vyprávět něco jinýho?“
„Jak jinýho?“
„Jako něco pořádně strašidelnýho.“
Brianna neříkala nic, ta jen zuřivě přikyvovala.
„Tak jo, ale mamce o tom ani slovo, jasné?“
„Jasné!“

Fandom: Felix Felicis!

[Mia Mahariel]

Příště bez detailů

Cosmině se nedostávalo dechu, lapala po něm jako ryba na suchu, v očích hrůzu a děs, čelo zborcené potem, jedinou uklidňující jistotou byla dlaň jejího ospalého manžela, co ji trpělivě hladila po zádech. „To byla jen noční můra, to bude dobrý,“ uklidňoval ji unaveně, protože co jiného by to taky mohlo být, když večerní bezpečnostní obhlídka s kladivem neprokázala přítomnost bezprostředního nebezpečí. „Ne, Edwine, tohle nebyla noční můra.“ Zamumlala, zatímco se pokoušela z hlavy vyhnat všechny ty šílené obrazy svého bratra s Lettenhovem, a protože se Edwin uvolil poslouchat, povyprávěla mu o tom. A pak tři dny nespali ani jeden.

Fandom: Felix Felicis!

[Šašek]

Hrozná skutečnost

Jordan většinou domů chodila až v momentě, kdy byl Hubert v posteli a spal. Když se však poštěstilo a ona se ukázala doma ještě před jeho večerkou, nadšeně se nechával ukládat od maminky, na místo táty a vždy si poručil nějaký příběh, protože maminka vždycky tak hezky vyprávěla a zajímavých příběhu z obou prací měla možná až moc.
Většinou toho pak Hubert pár dní litoval, protože slyšet o tom, jak Jordaniny studenti dělají kraviny a plýtvají s broučíma očima, pro něj byla naprostá noční můra.. které se nezbavil ani ve škole, kde se ta noční můra stala nakonec i skutečností.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Fantasmagorický fušér

Ne každý bard byl tak šikovný jako Sulacco. Jeho kolega z fakulty se například rozhodl, že se bude specializovat na vyprávění strašidelných historek, školu ani nedodělal a rovnou vyrazil po tavernách.
Za pivo či uzenku pak s velkým zápalem vykládal o blízké budoucnosti, v níž budou Jediové vyhubení až na jednu holku, poslední naději, která to pak ale díky síle lásky natře jak zlému režimu, tak jeho představiteli, strašlivému černokněžníkovi, co umřel, ale pak se zase vrátil a všechno hrozně zmanipuloval.
Diváci se vesměs shodovali na tom, že je to spíš strašné než strašidelné, a nikdy to moc daleko nedotáhl.

Fandom: Star Wars

[Banana Brannigan]

Příběh o prchání potemnělým podměstím

Tarbow toho nikdy moc nevlastnil, neměl rodinu a na společenském postavení si taky nezakládal, ale stejně vnímal převrat jako něco, co si musel zasloužit strašným průserem v minulém životě. Jak tak spolu s kolegy zdrhal potemnělým, zatuchlým podměstím Coruscantu, daleko od zářných budov, které dřív chránil, a bál se každého stínu, z nějž na ně mohli vyskočit noví nepřátelé, neměl daleko k upadnutí do deprese.
Tak trochu doufal, že z toho aspoň bude zajímavý hororový příběh, co ho pak bude moct vyprávět ještě vnoučatům, ale něco podobného v té době zažil každý druhý Wookiee, tak to zas takové terno nebylo.

Fandom: Star Wars

[Bezzubka]

V jednoduchosti je krása

Dylan měl už jako prefekt tendence přenášet táborové zkušenosti do školy a bůhvíproč si myslel, že bude dobrý nápad uspořádat černou hodinku s vyprávěním strašidelných příběhů. Vyvěsil letáčky, udělal z klubovny temnou kobku a mohlo se jít na to.
„To jsem vám takhle viděl profesora Redmonda,“ začal a v podstatě nemusel pokračovat dál, protože Redmič byl sám o sobě děsivej. Dylan každopádně ztišil hlas a zatvářil se ďábelsky, zatímco pokračoval, protože to podle něj mělo ještě větší grády.
„Vykračoval si jen tak chodbou… a usmíval se!“
Když pak později sčítal škody – jedna omdletá a tři rozbrečení – musel se spokojeně usmát.

Fandom: Felix Felicis!