Téma číslo 1021 (12. 2. 2015) - Fobofilie

[Jessica Karnis]

Každý, kdo mrdá na státnice a bakalářku, jako někteří z nás, určitě má těžkou formu Fobofilie.

[Simbacca]

Temná trasa (150 ABY)

Kdosi kdysi říkal, že strach je cesta k temné straně. Že vede k hněvu, hněv k nenávisti, nenávist k utrpení.
Něco na tom rozhodně bylo; Barbucca už záhy po objevení svého potenciálu v Síle zjistila, že když se bojí, dokáže ještě větší zázraky než normálně, a začala proto nebezpečné situace vyhledávat. Skákala do nekonečné hlubiny kashyyyckého lesa, procházela se Zemí stínů, vyhledávala trandoshanské hlídky a průzkumníky, četla horory a dokonce i některé slashovité povídky na holonetu. Bála se ráda, protože strach ji posiloval.
Hněv i nenávist se dostavily krátce poté a další zastávka, temná strana, na sebe nenechala dlouho čekat.

Fandom: Star Wars

[Plebej]

Konec Birkův

Když tatík řekl, na co všechno si má dávat pozor, nemyslel to jako návod, ale to Ronja neřešila. Dneska měla být obzvlášť sranda. Pekelná tlama byla vražedná, což se loupežnici zamlouvalo - než si všimla, že na druhé straně někdo stojí. Se zdatností Mattisovou vetřelce vyslechla a vzápětí se v ní zdvihla vlna pomstychtivého očekávání.
Hodlala svůj domov ochránit i za cenu toho, že se pobaví; následoval rozběh, skok přes propast a rvačka, kterou ten parchant odnaproti totálně projel.
Škoda, že byl takovej srab, pomyslela si Ronja, když jeho omráčené tělo házela do Pekelné tlamy, kterou ještě z legrace párkrát přeskočila.

Fandom: Ronja, dcera loupežníka AU

[Champbacca]

Přeléčený problém (3499)

V rukou šikovného odborníka byla behaviorální rekonfigurace triviálním zákrokem a vlastně se prováděla docela často. Například u příslušníků zvláštních jednotek, u nichž nebylo žádoucí, aby se tváří v tvář hordě ghúlů začali klepat strachy.
Sandra Sanders to ale dělala poprvé, takže se to moc nepovedlo. Než s Magnarem začala, bál se myší. Fakt a fakt hodně, až to bylo na dvoumetrového berserka poněkud nepatřičné. Podobně nepatřičné, jako když mu po terapii stačilo slyšet písknutí k tomu, aby se dokonale vzrušil.
Ovšem kanón pak držet zvládal, neklepal se a zuření mu šlo taky fajn, tak to tak nechal a bylo vymalováno.

Fandom: Equilibrium 4k

[Kara Melka]

Mozkomoří koktejl (1977)

No ty jsi hezký soustíčko, nechceš pusinku? pomyslel si mozkomor Pepa, když prolétával kolem jedné z azkabanských cel, v jejíž temnotě se jako sulc klepal obtloustlý mužík. Dříve rebel, teď troska prosáklá strachem a zoufalstvím. To se Pepíkovi tuze líbilo, byla to taková lahodná mozkomoří piňa colada.
Pepa tu byl jen na výměnném pobytu v rámci Erasmu, ale musel uznat, že si lepší destinaci nemohl přát.
Nakonec se zastavil u jedné z cel, kde se tísnilo víc vězňů, vybral si jednoho z nich, a dal mu pusu. Zbylí vězni se rozklepali strachy a Pepa spokojeně zavrněl. Takhle to měl rád.

Fandom: Felix Felicis! (tak trochu)

[Jessica Karnis]

Strašlivá slast (2 BBY)

Školu flákal a s hrůzou pak nosil rodičům vysvědčení. V lunaparcích navštěvoval zásadně strašidelné domy a pokud si pouštěl nějaký film, zásadně to byl nějaký pořádný horor. V noci chodil na hřbitovy a do černočerných lesů a ne proto, že by byl nebojsa, ale protože byl posraný strachem.
Když byl o něco větší, začal oblétat planety a prolamovat se do opuštěných a starých blázinců a sanatorií, kde to bylo nejlepší. Sotva co to mohlo trumfnout.
A pak mu řekli, že v jednom z takových sanatorií se nakazil parazitickou plísní a má minimální šanci na přežití. Mňam, takový strach ještě nezažil!

Fandom: Star Wars