Author Topic: Téma číslo 1057 (20. 3. 2015) - Země hor, země řek  (Read 1556 times)

Simbacca

  • Kapitán
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 6482
  • The Progeny
    • View Profile
Jak je ti, Rakousko? Pořád jsi Země hor, země řek?
[„If you can't beat them, eat them.“]

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8777
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Porozpadové pastorále
« Reply #1 on: 20. Mar 2015, 11:57 »
Porozpadové pastorále (14 BBY)

Když se akademie na Miu Leptonis IV rozpadla, málokdo vyrazil tam, kam chtěl.
Vojta s Vallou zamířili v republikovém raketoplánu na Alderaan, částečně proto, že byly jeho souřadnice v rychlé volbě, částečně proto, že proti němu nic neměli a možná trochu doufali, že zrovna tam je klony hledat nebudou. Ukryli se v malebném horském městečku nad řekou, kde chodil Vojta na ryby a Valla lyžovat, ale s životem v akademii se to prostě nedalo srovnávat.
Naštěstí je to tam brzy přestalo bavit, takže než planetu zničila Hvězda smrti, byli už bezpečně o několik sektorů dál, v zemi karbanu a bot.

Fandom: Star Wars
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

Simbacca

  • Kapitán
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 6482
  • The Progeny
    • View Profile
Hory, řeky, příšera
« Reply #2 on: 20. Mar 2015, 13:47 »
Hory, řeky, příšera (1975)

Pro mnohé včetně Finniana byla přítomnost Summer Morgan na náměstí v Prasinkách záhadou. Dívka přeci jen nepatřila k těm, u kterých by člověk očekával zájem o výcvik přežití v sibiřské divočině, ale papír od rodičů měla a nikdo jí to nerozmlouval.
S její motivací to přitom bylo docela jednoduché: sotva se o výletě dozvěděla, po havraspársku otevřela atlas a našla si něco o Sibiři. Z těch pár odstavců jí přišlo, že se to tam v zásadě moc neliší od toho letoviska v rakouských Alpách, kde byla na baletním soustředění, a docela se na čerstvý vzduch těšila.
Příště už četla pozorněji.

Fandom: Felix Felicis!
[„If you can't beat them, eat them.“]

Plebej

  • Drabbler
  • Le...
  • *
  • Posts: 461
  • Velmi zaneprázdněný bůh
    • View Profile
Dvakrát sedmero, které se rovnalo jedné
« Reply #3 on: 20. Mar 2015, 15:35 »
Dvakrát sedmero, které se rovnalo jedné

Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami... končil veškerý zmapovaný kraj, protože v našem příběhu šlo právě o země, z nichž jedna disponovala sedmi horami, zatímco druhá (překvapivě) sedmi řekami.
Jak už to tak bývá, ty dvě země se vzájemně nenáviděly a bojovaly o každý centimetr půdy; jednu trápily neustálé záplavy, druhou zas neúprosná sucha, a protože vládnoucí monarchové byli paličatí mezci, ani je nenapadlo použít zdroje svého kraje jako základ k mezinárodnímu obchodu. Ještě že měl jeden dceru a druhý syna; vzájemná nevraživost totiž pominula až tehdy, když se obě království spojila a vznikla jedna velká Zem bahna.

Fandom: Pohádky
"To je kouzlo chaosu - je tu pro všechny. Jeden řád můžeš narušit jiným řádem. Řád můžeš narušit chaosem. Ale chaos a chaos dělá jen větší chaos. Každý může mít svůj dílek pizza-chaosu."

Blueberry Lady

  • Drabbler
  • Lemra
  • *
  • Posts: 103
    • View Profile
    • Dreaming garden
Tu felix Austria nube
« Reply #4 on: 20. Mar 2015, 20:42 »
Tu felix Austria nube

Vždycky v tom byla nějaká holka. Nebo lépe řečeno nějaká vhodná princezna, jejímž přičiněním se bezvýznamné horské knížectvíčko dostalo na vrchol evropských řebříčků. Ne náhodou zrovna ve Štýrsku mohly vládnout i příslušnice ženské linie. Teda když došli schopní muži. Sňatek sem, sňatek tam a ke Štýrsku se přicvakly Korutany a Tyroly, a když už těch kopců měli všichni dost, poohlédli se po nějaké té nížině u Dunaje. Jedna válka a dvě princezny a bylo hotovo. Jen Marie Terezie měla trochu smůlu, že se nemohla oženit, takže kousek ubyl. Jen v roce 1938 trochu zaspali a nenaservírovali včas nějakou vhodnou krasavici.

Fandom: historie
"Tam jistě žijí lidé. Půjdu se k nim podívat a sežeru je."

Aar Ghuntu

  • Drabbler
  • Lemra líná
  • *
  • Posts: 68
    • View Profile
    • Deinceps
Jediná cesta
« Reply #5 on: 20. Mar 2015, 21:01 »
Jediná cesta (Ryhop, 1976)

Jeho děd té mapě říkal Trojzemí a ačkoli ji matka ukrývala, znal ji téměř do detailu. Ale teprve díky zděděnému deníku to dávalo smysl.
Průchod do země hor, řek a lesů. Dva roky to pročítal a dnes měl sbaleno.
Po třech "obráceních" konečně vešel do vnitřního lesa a po pěti dnech cesty potkal první mytágo. Byla to jeho babička, třicet let mrtvá, ale teď tu stála, asi dvacetiletá a smyslná. Když si ho prohlédla zamračila se, nebyl to její muž. Bleskově vytáhla nůž a rozřízla mu břicho.
Vybavil se mu konec deníku, "Trojzemí je můj osud!"
Umíral a ona plakala.

Fandom: Mythago Wood
s úctou
Aar Ghuntu

 

Další pískoviště: