Téma číslo 1646 (29. 10. 2016) - Francie

[Champbacca]

Na asi nezjnámější motto jsme si museli chvíli počkat, ale konečně je tady: Volnost, rovnost, bratrství.

[Banana Brannigan]

Generační pokroky

Tři základní hodnoty, které uznávala snad každá buňka povstalců, se Bananě okamžitě zalíbily. Zatímco na svůj občanský průkaz nemohla bez imperiálního štemplu vycestovat pomalu ani na sousední Sullust, na palubě Jolly Jedie procestovala velkou část galaxie. Zatímco v původním zaměstnání byla jenom potrubní krysou, která musí poslouchat rozkazy, tady mohla klidně řvát i na kapitána, když dělal kraviny. A zatímco kolegové si jejího zmizení ani nevšimli, nová rodina za ni nejednou nasadila krky.
Jinými slovy si užívala tří věcí, o kterých se její matce ještě před patnácti lety ani nesnilo.
Ovšem to se vlastně dalo říct i o čisté vodě.

Fandom: Star Wars

[Champbacca]

Grandiózní Galie

Ještě na začátku jednadvacátého století panovaly mezi širokou a poněkud ustrašenou evropskou veřejností celkem oprávněné obavy, že Francie a její bohatá historie nepřežijí plíživou vlnu islamizace a že se její kultura vinou přistěhovalců dočista zhroutí. Pravda, přišly nějaké těžké roky, ale když se pak lidstvo vydalo ke hvězdám a Země shořela v pekelné supernově, ukázalo se, že tři základní pilíře francouzské mentality přetrvaly. Co víc, ta tři památná slova byla vytesána do největšího pohoří na kolonii Paříž, aby byla vidět už během přistávání, a tiskla se i na většinu turistických brožurek, známek a triček.
Jenom se tedy psala zprava doleva.

Fandom: Equilibrium 4k

[Ithaca]

Bratrství a zdravá konkurence

O bratrství se toho v Akademii mnoho namluvilo, a velká část z těch řečí byla nepochybně upřímná. To ale nic neměnilo na skutečností, že o holocrony probíhala nepsaná soutěž. Kdo znal pravděpodobná úložiště těchto velmi cenných a často prastarých relikvií Jediů či Sithů, byl dlouhodobě ve výhodě. Takoví jedinci byli často v obležení ctitelů a ctitelek, a nebylo to kvůli jejich krásným očím či svůdnému intelektu. Mistři Jedi si byli této neoficiální soutěže vědomi, ale nepřišli na způsob, jak ji zcela zarazit aniž by zároveň podkopali zdravé sebevědomí nejschopnějších studentů. Netřeba dodávat, že Sithům tento soutěžní model naopak zcela vyhovoval.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Nod neopouští (2030)

Pět mužů v dokonale stejných vězeňských mundúrech se procházelo po nádvoří hypermoderní šatlavy kdesi ve střední Evropě a čekalo na svoji chvíli. Ne snad že by je už omrzel výhled na bílé vrcholky Alp a zelené krystaly tiberia, ale přeci jen tu poněkud zaháleli a nemohli využívat svůj potenciál ke změně světa na lepší, spravedlivější místo. Naštěstí tušili, že CABAL je v tom nenechá a dříve nebo později pošle komando, aby je osvobodil.
Jakmile zaslechli prví výbuch, vrhli se s pokřikem „za Bratrstvo!“ na nejbližší strážné, za pár vteřin byli zase volní a vzali s sebou i spoustu nových kamarádů.

Fandom: Command & Conquer

[Morčátko]

Špatné pro byznys

„Severští bratři, synové Skyrimu, stůjte při sobě! Talos už jako…!“ Khajiit sedící ve stínu pod stanem se jen ušklíbl. Nordové byli opravdu zvláštní nárůdek. Na prostranství nedaleko od něj několik hlasů sborově podpořilo řečníka stepujícího pod Talosovou sochou.
Nebyl to ten jejich slavný Talos, kdo založil to „proklaté“ Císařství?
No, takhle, khajiitovi byly politické poměry celkem někde, a historie zrovna tak, pro byznys nepotřebné. Navíc bylo celkem roztomilé, jak Nordové drželi spolu a bojovali za svobodu. I když…
Hezké to bylo do doby, než Bouřné hávy vyhrály válku. Pak khajiit zjistil, že Nordové jsou strašní rasisti. A to obchodu neprospívalo.

Fandom: Skyrim

[Bezzubka]

Jen prstíčkem pohrozíme (nedělní žolík)

Trvalo jen pár let, než se kouzelnická válka rozšířila i na evropský kontinent a jako první po Velké Británii přišla na řadu Francie. Tamní ministr se snažil nebýt taková trasořitka jako Popletal a vytrvale se snažil jít svým občanům příkladem. „Francie se nevzdá! Smrtijedi nás nesmí zlomit, musíme zůstat volní. Nesmíme dopustit, abychom se pod jejich nadvládou sesypali do nerovných vrstev. Musíme držet pospolu!“ Všechno to byla moc hezká slova - od někoho, kdo nevěděl, jak to tam venku chodí. Takže když pana ministra jednou ti Smrtijedi přepadli a pohrozili mu, vzdal se jim, aniž by proti němu stačili pozvednout hůlky.

Fandom: Harry Potter