Téma číslo 3384 (5. 8. 2021) - Dušičky

[Champbacca]

Dušičky jsou ještě daleko, ale drabble o nich napsat můžete už teraz.

[Kara Melka]

Lovec duší

Seděl v přítmí krčmy, v tmavém tichém rohu, a blyštivýma, vypočítavýma očima sledoval svoje okolí. Vesničané ho zpravidla moc nezajímali; byly to takové prosté, obyčejné dušičky, neměly žádnou cenu. Mnohem zajímavější bylo, když do vesnice zavítal nějaký šlechtic, nebo někdo úplně cizí.
Třeba zaklínač.
O těch se sice tvrdilo, že nemají duši, ale Gaunter O’Dimm věděl, že to není pravda. A tak z toho těžil a vyžíval se v rozhazování svých nebezpečných sítí.
Čím zajímavější jeho cíl byl, tím zábavnější bylo hrát o jeho duši, zamotat toho chudáka do světa intrik, hádanek a magie a zničit ho. Většinou to vyšlo.

Fandom: Zaklínač

[Bezzubka]

Duševní dědictví

„Tati, tati, podívej, co jsem nakreslila!“ K Maksovi se přihnala malá Ava a nadšeně mávala pokresleným papírem, který jí pak něžně vzal z rukou, aby se na její malůvku zadíval.
„To jsme my!“ pronesla dívenka důležitě. „Ty, táta, Will, Jimmy a já. Před naším domem, vidíš?“
„Samozřejmě že vidím,“ přikývl Maks. „A co je tohle?“ ukázal na barevné, různě se vlnící stíny za postavami. Ava se na něj nechápavě zadívala.
„To jsou přece naše duše, tati, ty jsou vidět i normálně,“ odpověděla mu opatrně a Maks chápavě pokýval hlavou. I když tohle byla debata spíš pro Jakea a jeho dědečka.

Fandom: Felix Felicis!

[Mia Mahariel]

Oduševnělá dušice

Sky se prsaté dušici, se kterou měl několikrát za svá studia tu čest, sice prvoplánově na chodbách nevyhýbal, ale rozhodně nemínil poslouchat každý den cosi o smutných kukučích, takže byl raději, když ji na chodbách vůbec nepotkával. Pak přišlo období, kdy ji potkával docela rád, protože i když byla nehmotná, bylo se na co koukat, ačkoliv na to úplně nešlo sahat. No a když se pak po několika letech do školy vrátil, tak už se na ty její dušičky nemohl ani koukat, protože by mu jeho milovaná Jasmínka jen sotva uvěřila, že místo kopců zkoumá tu bezednou propast mezi nimi.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Dušičková devalvace

Obchodovat s nadpřirozenými bytostmi bylo vždycky poněkud ošemetné a vodníci z Terra Aqua nebyli výjimkou. Když tedy Edvin se společníky sháněl hrst perel do lektvaru proti pískání v uších, počítal předem s tím, že to bude opruz, a nebyl překvapen.
„No, něco bych tu měl, brekeke,“ pravil velmi neochotně jediný hastrman, co s nimi byl ochotný jednat.
„Za kolik?“
„Inu, to víte, jsou to perly vzácné, ale řekněme, ať nežeru, sedmnáct dušiček.“
„A v nějaké méně obskurní měně?“
„Mno, dejme tomu deset federačních dolarů?“
S tím, jak bylo lidí po galaxii jako sraček, prostě jejich duše moc velkou cenu neměly.

Fandom: Equilibrium 4k

[Banana Brannigan]

Drobné duše

Appa, Appu a Alpa možná nebyli plánovaní, ale to ještě neznamenalo, že budou nechtění. Naopak, rodiče by z nich jistě měli radost, stejně tak rozšířená rodina na Pevnosti Boyarr i Jolly Jediovi. Všichni tři měli značný potenciál a s nějakou tou péčí a správnou výchovou z nich mohlo vyrůst ledacos, od prostých, ale šťastných Wookiů, co se mohli po válce vrátit na svobodný Kashyyyk, až po mocné rytíře Jedi, co mohli svobodu své planety aktivně hájit s planoucími meči v prackách.
Stačilo jen trochu času a štěstí.
Nakonec se ale ani nenarodili a skončili jako tři dušičky ve věčných lovištích.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Dodávka dušiček

„Máš ty duše?“ sykl jeden hlas a druhý, mňoukavý mu rázem odpovídal.
„Máte zlaťáky?“ I kdyby se výměna odehrávala za bílého dne, byla by poněkud podezřelá, takhle za tmy, pod městskými branami a s kapucemi na hlavách obou zúčastněných bylo s podivem, že po nich ještě někdo nestřílí.
„Dvacet duší, jak Khajiit slíbil, pěkně v krystalech.“ Ozvalo se cinkání kamenů, leč čaroděj přesto nebyl spokojený.
„Ale vždyť to jsou jenom nějaké nuzné dušičky ze zvířat, já potřeboval pořádné, lidské!“
„Khajiit slíbil duše, o velikosti nepadlo ani slovo!“
Což byla pravda, tak zaplaceno dostal, ale čaroděj už si příště dával majzla.

Fandom: Skyrim