Hořký návrat domů XXXXIII
Řev, nářek a vřava z davu vyplnila prostor náměstí,
když zlodějský kat zdvihl svůj ocelový nástroj vzhůru.
O několik vteřin do kůlu zaražený kus kovu,
Za zvuků jásajícího davu učinil to, co dalo by se nazvat neštěstí.
Zlodějský hrubián hrdinou davu byl, nikdo v něm neviděl stvůru.
A matka i dítě, bez ohledu na přečin, se už nikdy nenadechnou znovu.
I stál tam mnich Gerrin, zíraje na události právě skončené,
dva zbytečně ukončené životy s ním nehnuly, ba ani pro ně nehlesl.
Střevíce měl od nevinné krve úplně zmáčené,
jak rychle se přes svoje přesvědčení díky smlouvě s ďáblem přenesl.
Fandom: DnD for dummies