Téma číslo 482 (25. 8. 2013) - Smolný den

[Simbacca]

Zítra máme výjezd, tak to vyhlašuju dřív a doufám, že se z toho nestane Smolný den.

(+ nedělní téma bude až v neděli, nedočkavci můžou v sobotu poslat sms ve tvaru "Jaké je téma, pyčo?" na známé telefonní číslo)

[Champbacca]

Začátek zábavy (4222)

Edvinovi se ten den moc nedařilo.
Ráno rozštípli tu planetu, ale to bylo omylem. Pak dostali echo o podivné bandě dementů na Proxima Londonium, letěli je posekat a on si zapomněl kroužkovku pod postelí, takže málem umřel na potupná střelná zranění. Málem proto, že na poslední chvíli vycucl nějakého civila, k vlastní smůle i s duší. Odpoledne zjistili, že se chystá nová Apokalypsa a konec úplně všeho a čekala je návštěva Nebe i Pekla, což výjimečně nebyly hospody.
A to ještě nevěděl, že to skrz čas prorezonuje k jednomu mrnilovi v jednadvacátém století a ten podle toho začne psát knihu.

Fandom: Equilibrium 4k

[Simbacca]

Pramen ticha z Pandory

„Každý den,“ spustilo viditelně zbičované děcko sopránem a začalo nacvičenou choreografii.
„Každý den!“ přidalo se druhé a nebylo samo.
„K svačině.“
„Jedině.“
„Jedině kýbl smůly z lesní kůry,“ zvolal sbor.
„Chcete-li.“
„Slepiti.“
„Dítěti.“
„Kus chřtánu.“
„Dejte mu kýbl kitu k bakelitu.“
„Výrobky z pryže, to je marné, svišť nepřehryže a sklapne,“ vmísil se do zpěvu recitál staršího muže, zatímco dětský sbor na pozadí pokračoval ve zpívání refrénu.
„Chcete-li.“
„Usnouti.“
„Dítěti.“
„Podejte.“
„Podejte kýbl šitu z moduritu.“
Reklamní písnička pana Epoxida, prodejce lepidel a pryskyřic, slavila na Pandoře úspěch, ale spousta ukecaných děcek z toho pak měla nejeden doslova smolný den.

Fandom: Borderlands

[Jessica Karnis]

Bude z tebe jantar (19 BBY)

„Jak to jde?!“ volala dolů do útrob starého stromu a snažila se dole zahlédnout svého chlupatého padawana.
[„Sem živej!“] volal zpět s nadšením a energicky u toho mával.
„To je skvělý. Teď se zkus pořádně nadechnout a potop se dřív, než tam zatuhneš!“
[„Tak jo!“] odpověděl jí, hlasitě se nadechl a zmizel pod vysoce viskózní hladinou. Jessice pořád nešlo do hlavy, koho napadlo dát fragment Lorgirova kopí do dutého stromu. Určitě se dotyčnému líbilo, že jakmile do toho stromu něco vlezlo, tak se zalil smůlou a dostat se z něj nebyla legrace. A dostávat to pak ze všech chlupů taky.

Fandom: Star Wars