Z hecu k lesu

„Nebuď posera, Hildo.“
„Brácho, když ty máš vždycky tak blbý nápady…“ opáčila desetiletá Hilda svému staršímu bratrovi Bjornovi. Ale tak, jak to často bývalo, Bjorn nakonec Hildu přemluvil. S nabídkou „pojďme se trochu bát“ sestru vyhecoval k noční procházce do lesa. Ne, že by lesy v okolí Falkreathu nebyly děsivé i za dne…
„To stačí, Bjorne, jdeme domů,“ zaprosila tiše Hilda, když omylem šlápla do nějakého jezírka a promáčela si botu. Bjorn ji zrovna chtěl odbít, když vrazil zády do skály…
…která promluvila.
„Co je hudbou života?“ zachraptěl mrtvý hlas.
Nejen Hilda, ale ani Bjorn po zbytek týdne nemohli usnout.

Fandom: Skyrim

Výbušná várka

SKŘÍÍÍÍÍP. Akolyta pohotově zvedl pohled k otvírajícím se dveřím a k osobě, která právě vcházela do věže.
„No, to je dost. Máš všechno?“
„Můžeme začít.“
Dva zakuklenci začali pobíhat kolem stolu. CINK, BLOP, KLANK, korkové zátky létaly, sklo cinkalo a tlusté knihy byly šoupány po stolech.
„Já bych řekl, že-“
BUM.
Toto citoslovce nestačí na vystihnutí toho, co se s věžní komnatou stalo. Omítka létala, strop se propadl a prostor zaplnila suť a prach. Nebylo to ale poprvé, kdy se s něčím takovým letohradská univerzita setkala. Mnozí studenti už si chtěli přivydělat vařením lektvarů – ale bez zkušeností to dopadalo… výbušně.

Fandom: Skyrim

Jiná očekávání

„Jsme na tebe všichni moc pyšní, Gwen,“ prohlásil pan McGrath obřadně, pozvedaje do výše sklenku vína. „Na naši hráčku famfrpálu! Tutshillská tornáda mají sezónu v kapse,“ prohlásil s úsměvem a dobrou decku červeného do sebe obrátil.
„Hráčku famfrpálu,“ zopakovala hlava rodu nespokojeně. Babička McGrathová se své číše ani nedotkla, seděla v křesle zastrčeném v rohu a mračila se. Tak jako vždy.
„Syn chová tu havěť a teď tohle,“ odfrkla si, když se na ni všichni obrátili. „A navíc k tomu je zatím jenom náhradnice.“
Gweeny se tím nenechala rozhodit. „Dej tomu pár let, babi,“ řekla jen a šla si dolít.

Fandom: Felix Felicis!

Podmínečné pozvání

Krásného červencového pondělního rána přistála u Sherwoodovic ve schránce překrásná žlutá obálka. Byla plná konfet, mezi kterými se topil krásný, ručně psaný dopis od babičky Abigail. Mary v kuchyni předstoupila před zbytek rodiny a nahlas četla, až k samému závěru: „…Lucy, Scotte, Mary, jste srdečně zváni na mou oslavu poslední víkend v červenci. Vezměte klidně i toho svého psa, kdybyste pro něj nesehnali hlídání.“
Nastalo trapné ticho. Daniel si zrovna odkašlal, ale Mary pozvedla prst. „Je tu ještě vzkaz pro Dannyho: Pokud vnuk nechá žáby, košťata, karty a hůlky doma, může přijet taky.“
Babička to kouzelnictví holt nebrala příliš dobře.

Fandom: Felix Felicis!

Vybitá

Dvorní čaroděj sebou polekaně trhl, když se dveře za ním rozlétly dokořán, až s ranou narazily do zdi. Do laboratoře jako uragán vlétl brunátný jarlův huskarl, který před sebou zuřivě mával červeně svítící dýkou a vydával naprosto nesrozumitelné zvuky.
„Děje se snad něco?“
„To si teda sakra piš, že se něco děje!“ vyprskl huskarl. „Ta dýka nefunguje!“
„A co s tím mám dělat?“
„Tys mi ji dal, tys ji vyrobil, tys ji očaroval, tak ji snad taky zatraceně umíš spravit, ne?“
„Není rozbitá. Je vybitá.“
„Tak mi dej nějaký náplně. Hned!“
„Ne náplně, kameny duší, idiote. A ty nejsou zadarmo.“

Fandom: Skyrim

Snack

„Za svítání vyrážíme, milá Lydie!“
A jak řekl, tak bylo. Za svítání do sebe Dovahkiin překlopil pivo na cestu a sešel do přízemí, kde na něj měl čekat jeho huskarl. Lydia tam skutečně čekala – zamračená jako tehdy, když kvůli němu po pás ve vodě chytala vraždomilky. Sršelo z ní podobné nadšení.
„Je něco špatně, Lydie?“
„Můj zemane, jen jestli mohu… Co to u všech bohů je?“ Aby nedošlo k nedorozumění, ukázala Lydie prstem přímo na obří vak čekající u dveří.
„To je energie sbalená na cesty.“
Lydiin výraz se neměnil. „Je to plné smradlavýho sýra.“
„Však říkám. Energie. Na. Cesty.“

Fandom: Skyrim

Mudlovské kompetence

Daniel se cítil poněkud zvláštně, když vstupoval do učebny. Proč si vůbec v první řadě zapisoval tento předmět? Povinný přece nebyl, a ruku na srdce, že by ho zrovna on potřeboval…
„A, pane Sherwoode, jaké příjemné překvapení. Už teď na vás spoléhám během jarní poloviny kurzu,“ usmál se šarmantně profesor Martin. „Tak nějak váhám, co vás motivovalo k zapsání Studia mudlů.“
Daniel zrudl. „Víte, já jsem… Nemotorný v praktických záležitostech. Především v kuchyni. A v dílně.“
Martin se rozzářil. „Ale pak jste tu správně! S vařením hned můžeme začít. Respektive s pečením. Dnes nás čeká kuře, a to proklatě dobré.“

Fandom: Felix Felicis!

Session

„Takže… Ty se modlíš, jo?“
„Jo,“ přisvědčilo Morče a pobaveně se ušklíblo. „Mám si hodit?“ K překvapení všech DM přikývl.
„No to si ale už děláš srandu, ne.“
„Hoď si.“
Dvacetistěnka zaduněla na desce stolu. „Tak, dvacet, tady to máš.“
„Tak řekni, co děláš.“
„Beru do ruky svůj svatý symbol, obracím oko k nebi a říkám ´Berronar, bohyně Matko…“
„Tak – a vidíš, že ten tvůj řetěz začne stříbrně zářit, a slyšíš u toho vzdálený hlas. Říká ´Vydrž trápení pozemských cest.“
Morče čekalo, co dál – ale to bylo všechno. „No, za hořkej život mám aspoň XP.“
„Metagaming!“
„Cože? To si děláš…“

Fandom: morče se právě vrací z hradu