Author Topic: Bonus číslo 28 (30. 11. 2012) - Tajuplný duben, pyčo  (Read 2268 times)

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8812
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Protože máme dneska krásné datum (10. 11. '12), protože současný zdroj témat je tak trochu uzavřená skupina a protože už začínám mít trochu krizi s vymýšlením bonusových zadání, bude v říjnu bonus jenom jeden, ale tak naprosto brutální, že bude za čtyři body.

Jak jsem tu někdy vyhrožoval, že si napíšeme duben ještě jednou, tak je to tady. Seznam témat je níže, ale když je to ten bonus, nebude to až tak lehké. Aby mohl být započten bod, musí všechny drabbly navazovat jeden na druhý a v udaném pořadí.

Hardcore verze je tentokrát o tom, že během toho všeho musí umřít minimálně deset inteligentních tvorů (záměrně nepíšu lidí), ale samozřejmě čím víc, tím líp.

1. Vzdušní trosečníci
2. V dohledu jen moře
3. Nečekaný návrh
4. Průzkum na sever
5. Ranní mlha
6. Komín
7. Shánění paliva
8. Důležitá otázka ohně
9. První večeře
10. Stopy dravé zvěře
11. Strašná bouře
12. Kouř dobré věštby
13. Noční tábor
14. Výroba luků a šípů
15. Otázka tavení kovů
16. Boj pod vodou
17. Jak se dělá glycerín
18. Tlupy opic
19. Vzrůst stáda
20. Palivo budoucnosti
21. Dokončení stavby lodi
22. Tajemná listina
23. Vzpomínky na vlast
24. Přípravy na zimu
25. Podezřelá loď
26. Nová bohatství
27. Všichni vpřed!
28. Podzemní hukot
29. Boj ohně s vodou
30. Nečekaná pomoc

Bodování je úúúúplně jednoduché: za každý drabble je jeden bod v rámci nového dubna, plus za každých deset tematicky sladěných další jeden k bonusům, plus za hardcore verzi dohromady další jeden.
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

Jessica Karnis

  • Mistr
  • Le...
  • *
  • Posts: 2438
  • All Hail the King
    • View Profile
Re: Bonus číslo 28 (30. 11. 2012) - Tajuplný duben, pyčo
« Reply #1 on: 15. Nov 2012, 08:58 »
Planetary Crashers
(Star Wars 17 BBY)

Vzdušní trosečníci

Kvílení lodi se stálo nesnesitelným a pozorováním blikajících kontrolek si Jess koledovala o epileptický záchvat. Simba mezitím házel do velkého lodního pytle, co považoval za důležité a s každým dalším vzlykem jejich lodě v něm stoupala panika. Rozum mu radil vzít něco užitečného, a tak pytel zasypal hromadou sušenek, karamelových bonbonů, perlivé ochucené vody a po patřičné přestávce na rozmyšlení i svazkem krví.
„Jdem k zemi,“ uslyšel výkřik své mistryně, když zhasla všechna světla, a už stepoval u otvoru, který vyřízla mečem do trupu. Usmála se na něj zpod očouzeného obličeje. Výdech. Nádech. Padáky neměli, prostě nablind vyskočili z lodi.
Počet mrtvých: 0

V dohledu je moře

Vzduch svištěl všude kolem a s vlasy jí dělal šílené věci. Ani tak ale neměla na Simbu, který vypadal, jako kdyby hořel. Otočila se a spatřila jejich loď vlétávat do bílého mraku a následně v něm explodovat. Výbuch přes burácení větru nebyl skoro slyšet. Byli rádi, že z nedostatku kyslíku neztratili vědomí a po několika vteřinách volného pádu proletěli posledním mrakem, který je dělil od výhledu na zemský povrch pod nimi. Bylo to pár kilometrů.
Přibližování pevniny nebylo ještě tak razantní, ale i tak ji znervózňovalo. No a Simba se začal točit a zvracet a ona spatřila v dálce moře.
Počet mrtvých: 0

Nečekaný návrh

[„Nedoplachtíme nad tu vodu?“] navrhl Simba, když dozvracel a Jess ho zastavila od neřízeného točení. Kdyby ho neznala, řekla by, že ho to napadlo samotného. Takhle ho akorát podezřívala ze zneužívání svých schopností.
„Jop,“ foukla mu do lebky Silou odpověď a v rychlosti mu ukázala jak kormidlovat během volného pádu. Naštěstí už takhle párkrát letěla. Když použijí Sílu, tak by to měli přežít, ale voda byla docela daleko a Simba začal blbnout. Skončil s tím, až když se mu rozlétl obsah pytle a on zjistil, že má hlad a čím dřív se nedobrovolně okupe, tím dřív ten hlad půjdou umlčet.
Počet mrtvých: 0

Průzkum na sever

„Pamatuješ, co dělá táta, když se mu stane něco takového?“ začala Jess hned po vyplavání na břeh a začala aktivně ždímt své svršky.
[„Kleje a jde ulovit hada,“] odpověděl Simba a začal sebou třepat jako mokrý pes.
„A pak?“ natáhla se na vyhřáté oblázky. Bylo to velice příjemné a po pádu se potřebovala ohřát.
[„Jde na sever,“] lehl si vedle ní a pozoroval okolní svět přes její dmoucí prsa. [„Půjdem taky na sever?“] zeptal se a uhranutě sledoval pravidelně mizící vršky stromů.
„Půjdem. Brzy. Musíme najít vodu, přístřeší a prozkoumat okolí, dokud je světlo.“
[„Hlavně nesmíme zapomenout na toho hada.“]
Počet mrtvých: 0

Ranní mlha

Pohled z koruny stromu byl dechberouc. Nekonečná zeleň vrcholků stromů topících se v moři mlhy, která se líně převalovala, značila začátek nového dne v ráji, který se budou co nejdříve snažit opustit. Včerejší večer se jim moc nevydařil a šli spát nenajezení a bez řádného přístřeší. To se dnes muselo změnit. Ale nejdřív je ale čekala snídaně, jejich první jídlo tady. Z tvrdého dřeva byli rozlámaní, ale co to může být za překážku pro dva elitní amatérské archeology zvyklé na… postel a plnou ledničku dobrot a drog?
„Rozdělám oheň. Skoč pro něco k snědku,“ štěkla podrážděně na malého chlupáče. „Hned.“
Počet mrtvých: 0

Komín

Po snídani se vydali dál na sever, až narazili na jeskyni, ve které vyvěrala pitná voda a kupodivu se v ní nezdržovala žádná šelma. Rozhodli se, že zde přečkají noc a Simba následně udělal kolečko kolem jejich nového úkrytu a drápal stromy a poctivě je očurával.
[„Mám hlad,“] nechal se slyšet, když se vrátil a neodpustil si dotaz, když spatřil, co Jess vyvádí. [„Co to bude, až to bude?“]
„Pec,“ odpověděla zamazaná od bláta, které si pro tuto příležitost připravila. Simba viděl hromadu kamenů zamázlých zmíněným bahnem.
[„No, já nevím… bude to fungovat?“] moc tomu nedůvěřoval.
„Nevím, chybí nám komín.“
Počet mrtvých: 0

Shánění paliva

[„A čím to nakopneme?“] vyzvídal Simba, když dopatlali pec s komínem a utíral si ruce do bříška.
„Dřeva je tu všude spousta, ne?“
[„To jo, ale všechno bude mokré, a tak,“] poukazoval na fakt, že venku zrovna pršelo a rozhodil dramaticky rukama, jak to odkoukal od otce.
„Bude,“ přiznala a pobídla koblížka, ať ji jde pomoct. Včera oheň rozdělala, tak dnes musí také, i přes ten déšť. Naštěstí si pamatovala některé fígle, co ji Champie naučil a i Simba na hodinách přežití dával pozor. Najít vhodné šišky a něco na způsob březové kůry netrvalo ani hodinu a už vesele fajrovali.
Počet mrtvých: 0

Důležitá otázka ohně

Pec nakonec jakžtakž fungovala, i když komín brzy shořel, a tak se kouř hromadil u stropu jeskyně a jen pomalu se plazil ven. Už se stmívalo a zatím neměli nic k snědku, ale i tak zatím seděli u ohně a nechali plameny dobrovolně ohřívat svá těla.
[„Oheň je přítel,“] citoval Simba svého tátu a Jess vyplázla jazyk, aby se přesvědčila, že se jí za tu dobu skutečně dokázal zahojit. [„Bez něj by to snad ani nešlo. Doma jsme ho měli pořád.“]
„Hmm, my ne.“
[„Ne?“]
„Ne.“
[„To přeci nejde. Vždyť vám musela být strašná zima.“]
„Neříkej.“
[„A co?“]
Není emocí…
Počet mrtvých: 0

První večeře

[„Na co čekáme?“] zakručelo mu z břicha a vykouzlil ty nejsmutnější, nejztrápenější oči, které uměl.
„U na nic,“ zvedla se a oklepala si zadek. „Oheň by měl nějakou dobu vydržet. Ty nasbírej brouky a já se půjdu podívat na pasti, co jsme je po cestě sem nastražili, ano?“
[„Tak jo,“] přikývl.
Ještě pořád trochu pršelo, ale nebylo to nic proti Miu Leptonis IV. Utrhl velký list nějaké rostliny a udělal si exkurzi do několika broučích obýváků. Velké, malé, barevné, chlupaťoučké, slizoučké, bral je všechny. Když se vrátil, uviděl oškubaného bažanta, který byl s broučí nádivkou opravdu znamenitý. Brouci Jess jdou.
Počet mrtvých: 0

Stopy dravé zvěře

S plnými bříšky ulehli na lůžko z mechu a kapradí a schoulení k sobě usnuli u vyhřáté pece a ohniště, které ještě založili. Noc by proběhla bez problému, kdyby se oba dva naši trosečníci nevzbudili kvůli podivným zvukům ozývajícím se z venku.
Jess cítila v Síle nějaké bytosti, ale jejich aura pro ni byla neznámá a cítila v ní něco zlověstného. Neodvažovala se jít ven zjistit, co jsou zač, a tak se zbytek noci k sobě se Simbou společně tiskly a netrpělivě čekali na rozbřesk.
Bytosti odešli jen pár okamžiků před úsvitem. Před jeskyní našli velký počet nebezpečně vypadajících stop.
Počet mrtvých: 0

Strašná bouře

To v nich vzbudilo strach. Jess měla za ta léta pro strach uděláno, a Simba taky, ale nikdy něčemu takovému nemuseli čelit v tak špatné situaci, jako byli. Jess se chtěla okamžitě sebrat a odejít. Bála se, že pokud zde zůstanou, tak se šelmy, nebo co to bylo, vrátí a tentokrát nezůstanou jen na prahu jejích příbytku. Jediná věc, která ji v tom zabránila byla temná mračna, která houstla na obloze a slibovala bouři srovnatelnou s těma na Miu Leptonis IV. Měla začít každým okamžikem. Ještě si stihli doběhnout pro dva hady, ale cestou nazpět je už doprovázelo šílené hromobití.
Počet mrtvých: 0

Kouř dobré věštby

Dřevo jim mělo brzy dojít a konec bouře v nedohlednu. Trvala už druhý den a stále je držela uvězněné v jejich jeskyni. Oba hady snědli a v takovém nečase bylo docela nebezpečné potloukat se ven. Jess proklouzla jen jednou, a to, aby utrhla z nejbližšího povaleného stromu kus kůry a donesla ji zpět společně s brouky, co na ni byli. Měla co dělat, aby jí je všechny neshodila voda. Většinu jich dala Simbovi.
[„Dnes se mi zdál zvláštní sen.“]
„Povídej,“ pobídla ho. Věděla, že Simba má docela dobrý dar vidění.
[„Viděl jsem náš táborák, pršelo a přiletěli pro nás.“]
„Hmm.“
Počet mrtvých: 0

Noční tábor

Hned jak začalo pršet, vydali se pryč. Cestovali celý den až do noci.
„Musíme najít tábor,“ upozornila Simbu, který se bleskově otočil směrem, z kterého uslyšel podezřelý šelest. I on cítil, že šelmy jsou blízko a pohybují se těsně za dosahem světla pochodní, které si sebou nesli. „Hned. Vylez na strom, třeba něco uvidíš. Měsíc docela svítí,“ navrhlo a Simba tak vykonal.
[„Mám… mám pocit, že vidím nějakou stavbu.“]
„Vážně?“ to byla dobrá zpráva. Na planetě se nacházelo pár chrámů, proto tady taky byli. „A jak daleko?“
[„Jo, vážně. Tak tři kilometry.“]
„Tak slez dolu, ty pochodně vydrží stěží dva.“
Počet mrtvých: 0

Výroba luků a šípů

Do cíle se museli doslova prosekat světelnými meči. Jakmile jim zhasly pochodně, bestie se na ně vrhly jako vlci a nehodlali odejít do brlohu s prázdnou.
Mysleli si, že jakmile zapnou meče, tak šelmy utečou, ale ukázalo se, že když první z nich padl touto zbraní mrtvý, ostatní už na strach nebrali ohled. Jen poslední tři utekli.
Vyčerpaní se doplazili do nočního tábora, který z dálky viděli a s prvními slunečními paprsky usnuli.
Jejich prvním novým úkolem bylo vyrobit luk, šípy a kopí.  Baterie do světelných mečů nevydrží věčně a kdo ví, jak dlouho tu budou.
A našli lidské mrtvoly.
Počet mrtvých: 9

Otázka tavení kovů

[„Kdo to je?“] díval se na vybělené kosti a doufal, že jeho mistryně bude znát odpověď. Kostra byla bez oblečení a nebyla zde sama. Nacházelo se tu dalších třináct kosterních pozůstatků. Co bylo ale zajímavější bylo to, že dvě z koster u sebe měli vééélmi staré světelné meče a jedna sithskou čepel.
V ten okamžik se Simbovi rozzářila očka.
[„Sithská čepel? Wooow, můžu si jí nechat?“]
„No, já nevím.“
[„Prosím.“]
„Tak jo.“
[„Je pravda, že vydrží útok světelným mečem? Normální kov se přeci skoro hned roztaví, ne?“]
„Asi jo, ale teď to nezkoušej a běž s ním naštípat nějaké dříví.“
Počet mrtvých: 9

Boj pod vodou

Díky nástrojům, které zde našli, spolu vyrobil několik pastí, které rozmístili kolem tábora, vyrobili si dva luky s bezpočtem šípů a Jess si ještě nezapomněla udělat kopí, které se rozhodla v zápětí vyzkoušet.
„Jdem na ryby?“ houkla na Simbu, který se právě vrátil se třemi králíky, které ulovil a ten s nadšením přikývl.
Než se nadáli, díky svým reflexům a Síle, měli asi tak patnáct šupináčů, ale ten poslední se nedal tak snadno. Už už Jess zapíchla do jeho hřbetu kopí, když v tom ji Simba z legrace strčil do vody. Štika využila příležitosti frnknout, ale nakonec podvodní souboj prohrála.
Počet mrtvých: 9

Jak se dělá glycerín

Po návratu se oba usušili, i Simba se nevyhnul koupeli, a najedli a rozhodli se pořádně prozkoumat tábor. Byl totiž obehnán zdí, která měla sice vyvrácenou bránu a zřícené vrcholky dvou věží, ale jinak byl v pořádku a hlavně se zdál být docela významným. Po několika minutách hledáni se podařilo SImbovi najít téměř nenalezitelný vchod do podzemí, který se okázal být podzemní laboratoří.
Uvnitř našli všemožné baňky, kahany a další náčiní, vše desítky, nejspíše stovky let staré.
Simba dostal zákaz cokoliv z toho žrát a nakonec našel i recept, jak se vyrábí glycerín.
Mrmlal, že se těšil, že najde spižírnu.
Počet mrtvých: 9

Tlupy opic

[„Našlas něco zajímavého?“] sešel dolů podívat se na mistryni Simba a žvýkal opečenou rybu i s kostmi. A šupinami.
„Docela jo. Píše se tu, že tuhle planetu ovládala nějaká sekta Sithů. Taková, která dělala dosti zvrácené pokusy a díky bioinženýrství a Síle kombinovali lidi se zvířaty.“
Hlasité polknutí ze strany Simby.
„Ty příšery, co na nás zaútočili po cestě sem, byli jedni z jejich výtvorů, ale to nejsou jediní.“
[„Mně by stačili jen tamti.“]
„Někde se tu nachází celé kmeny opic. Tedy, píše se tu, že chtěli uměle vytvořit Wookiee, ale vznikly z toho ty opice.“
[„Takže jako doma, ne?“]
Počet mrtvých: 9

Vzrůst stáda

Uběhlo několik dní, během kterých se nestalo nic závažného. Oba se cpali, aby měli dostatek síly a po kouskách prohledávali okolí. Aby udělala Simbovi radost, dovolila mu nechat si malé zviřátko, které se mu podařilo chytit. Byl to velký varan, který mimikry na úrovni chameleona, nejspíše další z výtvorů laboratoře. Jess se nejdříve bála, že bude agresivní a nebezpečný, ale jak bylo Simbovo zvykem, během okamžiku dokázal zvíře ochočit a stala se z nich nerozlučná dvojka, a tak se stalo, že se jejich počet zvětšil o jednoho člena. Simba ho slavnostně pojmenoval jménem, které varana skutečně vystihovalo. Pojmenoval ho Zmizík.
Počet mrtvých: 9

Palivo budoucnosti

Zmizík měl metr a půl a sílu jako drak. Začal chodit se Simbou na lov a jeho maskovací schopnost se ukázala jako neuvěřitelně efektivní. Po týdnu soužití ho Simba dokonce osedlal.
Zmizíkovi se sice nechtělo moc spolupracovat, ale i nad tímto zádrhelem malý wookiee vyzrál. Vzal do pacek dlouhý proutek, jehož konec opatřil špagátem, na který přivázal králíka, kterého předtím našel v jedné z mnoha pastí.
Pak už se jen usadil na Zmizíkův šupinatý hřbet a králíka na proutku mu pověsil před čumák a v hlavě už spřádal plány, jak si vynález nechá patentovat a ovládne s ním galaktický trh.
Počet mrtvých: 9

Dokončení stavby lodi

Uběhlo dalších pár dní, během kterých Simba se Zmizíkem lovili a hlídkovali kolem tábora a Jess se přehrabovala v prastarých záznamech, až narazila na velice zajímavý spis. Hnedle si Simbu zavolala a společně se pokusili vymyslet jejich další postup.

[„…jako fakt?“] Simbovi svítili oči naději.
„Jo, píše se tady, že za tou horou, kterou vidíš támhle,“ ukázala příslušným směrem, „je startovní rampa pro vesmírnou loď.
[„I s lodí?“]
„Mám tu lejstro, ve kterém oznamují dokončení stavby nějaké nové lodě. Třeba budem mít štěstí a najdem ji tam.“
[„To by bylo žůžo.“]
„Tak si běž připravit věci. Ráno vyrazíme.“
[„Tak jo.“]
Počet mrtvých: 9

Tajemná listina

Krom informace a eventuelním kočáře z planety nalezla v archivu ještě něco.
Tajemný spis, který byl psán šifrou, kterou se jí nedařilo nijak rozluštit. Vyzkoušela vše, co znala, ale nehla s tím ani o píď. Zdravý selský rozum (čti Síla) ji říkal, že to bude mít něco společného s těmi mutanty, ale spíše to bude horší. Tak jako tak si listinu vzala sebou.
Simba byl už dávno připravený a najedený k prasknutí (bylo potřeba, aby je po cestě moc nezdržoval fňukáním o hladu) a Zmizík měl vytvořený postroj a táhl vozík se zásobami. Nikdo z nich nevěděl, jak dlouho půjdou.
Počet mrtvých: 9

Vzpomínky na vlast

„Víš, Simbo, úplně mi to připomíná Kashyyyk,“ svěřila se zasněně Simbovi a nezapomněla se usmát.
[„Tobě taky?] odpověděl nadšeně Simba a prohlížel si houpající se svět z výšky.
„Všude samý strom a chlupatá vopice.“
[„To jo. Už tam budem?“] zakručelo mu v břiše a poklepal na hlavu opičákovi, který ho nesl na ramenou.
„Ug uk,“ odpověděl a šlapal dál. Jess se taky nesla na ramenou a byla to příjemná změna po těch kilometrech. Už léta ji na ramenou nikdo nenesl. A jak na své nosiče narazili? To jednou takhle Simba mňoukl, až rozesmál vůdce tlupy, který je chtěl rozkrájet pazourkem.
Počet mrtvých: 10

Přípravy na zimu

Ze potravy členem tlupy, to je parádní kariéra. Jess by byla tedy raději, kdyby pokračovali ve své cestě, ale hrozilo, že pokud udělají nějakou botu, tak už je příště slupnou a žádné šaškárny je už nezachrání. Oba si aspoň prošli další životní zkušeností a zjistili, co je pravdy na tvrzení, že nejsmutnějším povoláním ze všech je být klaunem.
Už druhý týden měli co dělat, aby se nezhroutili a to nebylo nic proti tomu, když zjistili, že přichází zima. Shodli se, že nesmí dál otálet a musí utéct. Snadno se to řekne a hůř plní, ale naštěstí měli sebou zamaskovaného Zmizíka.
Počet mrtvých: 10

Podezřelá loď

Útěk se jim povedl na jedničku až na to, že při něm posekali půlku tlupy, která úprk svých klaunů moc s humorem nevzala. Teď už měli za sebou pět dní cesty a tři potyčky z místní faunou a florou.
Konečně však stanuli u cíle své cesty. Před jejich zraky se rozprostírala ranvej a do skály vsazená základna. Simba všímavě upozornil na hangárová vrata. Síla byla klidná a tak posledních pět set metrů vzali sprintem. Nemohli se dočkat toho, až spatří, co spatří. Snad budou mít štěstí, tiše doufala.
To co spatřili bylo ale trochu bizarní, protože… ta loď byla dřevěná.
Počet mrtvých: 31

Nová bohatství

Loď to byla pěkná, to zase jo, ale poslední dřevěný koráb, který Jess viděla, byl ten na jezeře na Kashyyyku. Tak nějak si nebyla moc jistá, jestli zrovna tohle dokáže překonat zemskou přitažlivost a radiaci hlubokého vesmíru, protože ať už pochybovala jakkoliv, bylo nevyvratitelné, že se má jednat o vesmírnou loď. Motory, aerodynamický tvar… prostě loď. Sice taková seschlá, ale to se dalo čekat.
„Sežeň nějakou vodu a zkus jí zalejt,“ navrhla první blbost, co ji napadla. „Já to tu zatím prolezu.“ Ukázala mu břinktyčku v ruce. Průzkum mohl začít, ale brzy skončil protože našla dva holocrony a bednu drahokamů.
Počet mrtvých: 31

Všichni vpřed!

[„Můžem si je vzít sebou?“] prohlížel si pestrobarevné kameny Simba a hladil je packou.
„Pokud se odsud dokážem dostat, tak určitě,“ souhlasila. Zní to divně, ale loď se po intenzivním zalévání začala trochu hýbat a dostávat zdravější barvu. Ze seschlých lián se staly čerstvé a pružné přírodní kabely a dokonce jim tam začal topit generátor, ať už byl vypěstovaný z čehokoliv. Jestli se s tím dostanou bezpečně domů, Neva s Rahmem budou mít nad čím přemýšlet.
[„Jess?“]
„Hm?“
[„Nejsou tamto ti opičáci?“]
„Jo, jsou.“
[„Co teď?“]
„Zalejvej, já nějak nastartuju.“

Opičáci se zatím seskupili a ten největší zařval: „Ook oook!“
Počet mrtvých: 31

Podzemní hukot

Jako v nějakém hloupém filmu jim nad hlavami zahřmělo a z nebe se spustil vydatný déšť.
Jess zoufale mačkala na vše na rozkvetlé palubní desce a klela, až to nebylo hezké.
Simba už díky dešti nepotřeboval zalévat, protože na vytlačenou loď pod širé nebe dopadalo vody dostatek a teď jen trpělivě vyhlížel vopičáky vřískající, prskající a běžící k nim s nehezkými úmysly.
[„Dávej na sebe pozor,“] zašeptal Zmizíkovi po svém boku a náhle se otřásla zem. Wookiee padl na zadek a ještěr leknutím zmizel. I opičáci popadali a jen pomalu se zvedali. Dlaněmi vnímal vibrace, jakýsi hukot z útrob země.
Počet mrtvých: 31

Boj ohně s vodou

Simbova věštba se z části chtěla stát realitou, když se hora, ve které byl vytesán komplex, stala rozzuřeným vulkánem, který začal chrlit obrovské množství dýmu a žhavého magmatu. Jess křičela do bouře, ať jsou okamžitě v lodi a opičáci začali v panice prchat.
[„Už letíme? Proč neletíme? Tak už leť!“] panikařil chlupáček a pevně svíral kolem krku Zmizíka, který hrál mrtvého.
„Bla bla bla,“ zažvatlala si pro sebe a loď se díky jejímu čarovnému snažení zvedla od země. Simba seděl na zadku a nedokázal se podívat ven, ale představoval si ten obrovský žár roztavené horniny, který bojuje s přívalem deště.
Počet mrtvých: 31

Nečekaná pomoc

„Simbo!“ křičela Jess.
[„Hm?“]
„Seš v pořádku?“
[„Že tu neumřem, viď že ne!“] třásl se po celém těle. Chtěl být už doma, na Miu Leptonis IV a vidět Fosh.
„Neumřem,“ ujistila ho mistryně.
[„Jak to víš?!“] hysterčení mu šlo.
[„Úplně snadno,“] zazněl odněkud z dálky Champieho hlas.
[„Tati, seš to ty?]
[„A kdo jiný by to asi měl být?!“]
[„Já tomu ale nerozumím!“]
[„Protože jsi sežral halucinogenní housenku a zfetlej utekl na měsíc do džungle, ty bramboro!“]
[„Aha.“]
[„Jess, připomeň mi, že mám do školního řádu napsat, že pojídání housenek je vše-studentům zakázáno.“]
„Jasně.“
[„Mimochodem, v tomhle je po mámě.“]
Počet mrtvých: 31

Sagwen Aisling

  • Rytíř politická mrtvola
  • Le...
  • *
  • Posts: 316
  • Where should i put myself in use?
    • View Profile
Cestou necestou
« Reply #2 on: 15. Nov 2012, 14:11 »
Cestou necestou
(Equilibrium, 2012)

Vzdušní trosečníci

Erben odfrčal z Česka klasickou vodnou dopravou do Poľska, kde sa konalo stretnutie reholí. Keď vystúpil v prestrojení za sestričku Johániu z rádu Redemptoristiek, zožal svojim preslovom o blížiacom sa poslednom dni potlesk a mnohí sa chceli rozprávať ďalej a zaujímali sa o minulosť tejto jedninečnej sestry s írečitým slovníkom. Avšak dlhý pobyt na vzduchu na seba nenechal dlho čakať a tak bol nakoniec z miesta vyhnaný svätenou vodou. V podobe divej husi preletel s kŕdľom z poľska cez Ukrainu a doletel by až do Moskvy, keby ho nezostrelila členka zložky tajnej pohraničnej nadprirodzenej stráže, Lubja. Bola to sympatická mačkodlačica.
Počet mrtvých: 0

V dohledu jen moře

Ani ho nenapadlo, že by mohol mať problémy so vstupom do krajiny stráženej špeciálnymi jednotkami vlkolakov a upírov, slúžiace na legitimáciu a prípadné zakročenie proti nezvaným nadprirodzeným bytostiam, ktoré by sa snažili preniknúť na územie krajiny nelegálne. Odvliekla ho bez debaty rovno pred nadriadených, čo mu síce vyhovovalo, ale ani tam sa dlho nezdržal. Proste ho vykopli za hranice,na jeho prosbu južne, považujúc ho za pomäteného meňavca. Oznámil im čo považoval za doležité, nevšímajúc si ich smiechu, považoval svoju úlohu za splnenú a vydal sa ďalej na juh cez Čínu do Indie a za more. Ale čo sa kokot nestalo.
Počet mrtvých: 0

Nečekaný návrh

Dlačica Lubja z Erbenovho výsluchu nebola ani spolovice tak rozosmiata, ako jej kolegovia. Zverila sa Erbenovi s jej snami, ktoré ju čas od času strašia. A navyše idea cestovania sa jej veľmi páčila. Spočiatku bol proti, no keď ho dokázala dostať cez hranice s Čínou iba tým, že ukázala svoj preukaz a jej plynulú čínštinu, zapôsobilo to na neho. Na otázku, prečo opúšťa svojich však odpovedala vyhýbavo, alebo jednoduchým: „Ja nikoho neopúšťam, len chcem ísť na výlet“. A tak boli zrazu dvaja. Z jeho fajčenia nebola zrovna nadšená a odmietala s ním zabafkať si čo i len raz. Uvidíme dokedy.
Počet mrtvých: 0

Průzkum na sever

Cez Čínu sa dostali rýchlo len vďaka tomu, že ked velmi chcel, cestoval Erben v podobe prerasteného orla. Bolo to však dost namáhavé s mačkou na chrbáte a tak si robil zastávky na doplnenie tekutín. Lubji to náramne vyhovovalo, tiež sa rada umyla v potôčku a poobzerala si krajinu. Trval však na tom, aby ho počkala v Indickom mestečku Jaipur, kým on sám sa rozhodol vrátiť sa kúsok na sever a navštíviť Chrám Tigrie hniezdo v krajine Bleskového Draka, kraji vysokých kopcov a hustých lesov, Bhutáne. Erben si sľuboval veľa od tejto návštevy, ale nikdy ho nenapadlo, že stretne draka.
Počet mrtvých: 0

Ranní mlha

Ako sa niesol vzduchom na mohutných krídlach svojej orlej podoby, díval sa na krajinu pod sebou, ktorá bola ešte zahalená v rannej hmle. Obláčky sa lenivo prevaľovali ponad vrchy, ktoré sa týčili vyššie a vyššie. Stromy zakrývali horské cestičky a domčeky Bhutánčanov, tu a tam zahliadol karavánu naložených jakov na cestičke, či začul drevorubcov v lese. V dialke vychádzalo ponad kopce slnko a tak sa pripravil, že sa prvým teplým prúdom nechá vyniesť vyššie.  Vystúpal v kruhoch do výšky a tam ho znenazdajky zahalili mraky.
„Čo robíš nad mojou krajnou, elementál?“, zaznel pokojný, starobilý hlas, nevedno odkiaľ. Bol to on.
Počet mrtvých: 0
“He, who makes a beast out of himself, gets rid of the pain of being a man.” Samuel Johnson


Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8812
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
...rovnáme, řadíme, organizujeme
« Reply #3 on: 30. Nov 2012, 18:14 »
Ostrov Nakokot
(Mass Effect, 2186)

Vzdušní trosečníci
„Stoupáme?“
„Ne! Naopak! Klesáme!“
„Je to ještě horší, kapitáne! Padáme!“
Situace na můstku turianského křižníku Leviticus měla k ideálu hodně daleko. Narva, která se právě vrtala v neposlušné konzoli, začínala litovat, že ze Země neodletěli na Devaně, dokud měli šanci, a radši dál slavili v centru dění.
Snažila se nějakým způsobem stabilizovat jádro, nevnímat prskající panely a hlavně nepřemýšlet nad tím, jak se do téhle šlamastyky vlastně dostali.
A než se nadála, křižník s celou posádkou, která čítala krom čtyř opozdilců od Perunica Expressu taky tři sta dvacet turianů, to napral do malého opuštěného ostrůvku na neznámé tropické planetě.
Počet mrtvých: 0

V dohledu jen moře
Náraz stál za to. Můstek se otřásl, zbylé panely povybuchovaly a než otřesy ustaly, mnohé se změnilo k horšímu.
Kapitána a tři jemu nejbližší navigátory zabil padající strop, další dva uvařilo prasklé potrubí a i Narva byla v bezvědomí, takže mnohdy smrtelné nářky z interkomu slyšel jediný na nohou stojící tvor, Vorcha Bohouš. Naši milí hrdinové ho naverbovali na Zemi, aby jim nosil kufry, teď stál a zuřivě regeneroval.
Chvíli prskal a tahal raněné z trosek, ale když se ve dveřích objevila Filia, vyběhl ven a stropním průlezem vylezl na vzduch. A tam se zhrozil, protože viděl jenom samou rozbouřenou vodu.
Počet mrtvých: 151

Nečekaný návrh
Naštěstí hned po něm vylezl ven jeden z turianů, kteří mají lepší zrak, a spatřil v bouři pláž ostrova. Nebezpečí výbuchu nehrozilo, protože jádro se tak nějak rozteklo, jen bylo třeba vyvětrat kouř a doufat, že bouře nesmete vrak z pobřeží do vody.
Grok s Bohoušem tahali polomrtvé turiany na provizorní ošetřovnu v jídelně, Filia probrala Narvu a snažila se ji zbavit nepřekonatelné ospalosti, příznaku akutního otřesu mozku. Jenže čím ji nadopovat, když s sebou neměla svou brašnu? Asarijka bleskově zaimprovizovala a přišla s jednou vysloveně přírodní možností.
Nakonec se ale shodly, že na sex teď vážně není vhodná chvíle.
Počet mrtvých: 179

Průzkum na sever
Quarianka tak vzápětí usnula, ale protože byla mimo ohrožení života, její ošetřující lékařka ji nechala spát a sama se šla věnovat jiným, potřebnějším.
V jídelně to vypadalo jako v mučírně, všude se váleli skučící kreveťáci a ti, co neskučeli, byli na nejlepší cestě do hrobu. Musela sebou hodit, pokud chtěla zachránit alespoň některé, a okamžitě se zhostila velení, protože místní zdravotník nehodu nepřežil.
Když za ní přišlo deset zdravých vojáků s tím, že jdou obhlédnout ostrov, odmávla je a nestarala se. Celou noc strávila stabilizací raněných a než ráno bouře ustala, umřelo jich jen dvanáct.
Ale průzkumný tým se nevrátil.
Počet mrtvých: 201

Ranní mlha
Nakázala, ať nikdo neopouští loď, a v doprovodu Groka vylezla na trup.
Ač bylo tušit, že někde těsně nad obzorem svítí dokonce dvě slunce, viditelnost byla mrzká, a to vinou mléčně bílé mlhy, která přelívala celou loď i ostrov. Obhlídka místa ztroskotání naprosto nepřipadala v úvahu, a tak oba zalezli zpátky a plánovali, co dál.
Vysílač po odeslání SOS vybuchl, požáry uhasly a vrak vypadal stabilně. A ačkoliv senzory shořely a nikdo netušil, co je venku, pořád vypadalo nejlogičtější zůstat uvnitř a počkat na záchranu.
Nechali na stráži jednoho pohmožděného, Filia šla zkontrolovat Narvu a Grok pomáhat Bohoušovi s mrtvolami.
Počet mrtvých: 201

Komín
Relativní klid ale netrval dlouho. Sotva se totiž Filia přesvědčila, že její družka nijak nestrádá, ozvala se hlídka, že vidí civilizaci.
Než tam asarijka s kroganem v patách doběhli, uskupil se kolem poklopu hlouček turianů a všichni hleděli jedním směrem do mlhy. Ta už slábla, bylo vidět písčitou pláž a i džungli kousek dál, ale nic, co by svědčilo o inteligentním životu.
„Támhle je komín,“ ukázal jim turian, aby byli v obraze, a skutečně spatřili obrys vysokého objektu nad stromy.
Naděje byly však společně s mlhou odváty větrem, který odhalil, že se jedná o geografickou dominantu zcela přírodního skalnatého pobřeží.
Počet mrtvých: 201

Shánění paliva
Grok pronesl něco o bystrozrakých a taky že má hlad, načež vyrazil po trupu směrem k přídi na písku. Na tázavé pohledy odpověděl, že jde pro něco na zátop, protože nehodlá žrát konzervy a sporák je závislý na energii z jádra, které jaksi odešlo. A protože všichni byli nejen pochroumaní, unavení a vystresovaní, ale i hladoví, nikdo mu nebránil ani slovně, natož fyzicky.
Zmizel v hustém pralese, po chvíli se vrátil a táhl za sebou kládu jako kráva, kterou protáhl dovnitř a za užaslého pohledu přihlížejících turianů ji začal sekat omničepelí na třísky.
Přece si na tom neotupí Sekáče, že.
Počet mrtvých: 201

Důležitá otázka ohně
Problém teď nebyl ani s palivem, ani s rozděláním ohně, jsme přeci v dvaadvacátém století, kdy jiskry produkuje i propiska, ovšem s místem pro táborák už to bylo horší.
Z jasných důvodů to muselo být někde na horních palubách, aby se tam dostal nový kyslík a aby měl kouř kudy ven. Ventilační systém totiž fungoval jen v pasivním režimu a řezat komín přes tři patra se nikomu nechtělo. Loď byla navíc mírně nakloněná k předku, takže i rovina se na oheň sháněla špatně.
Grok to nakonec vyřešil tak, že urval kus zdi, podložil ho a zatopil přímo na bývalém můstku.
Počet mrtvých: 201

První večeře
Začal tam vařit první pořádné jídlo od příletu a případu na planetu. Tedy, hned co dodělal hromadu přídělů klasické vojenské šlichty pro turiany z toho, co nabízely místní zásoby.
Pro sebe, Filiu a Bohouše vyrobil něco speciálního, do čeho mu bohužel chyběla kočka, a usadili se ke kusu plechu, u nějž nedávno probuzená Narva baštila svou správně otočenou málemzubní pastu.
Krom toho, že to byla první příležitost se pořádně najíst, to byla taky první příležitost zjistit, kolik zbylo přeživších. Když se to sečetlo s těmi, co leželi na marodce, dávalo to z původních tří set dvaceti celkem solidních sto devět.
Počet mrtvých: 201

Stopy dravé zvěře
Ačkoliv se večeře konala v devět hodin standardního času, venku bylo stále světlo, patrně vinou sluncí. Komandér Tyffus se tedy aktivně rozhodl, že vezme pár dobrovolníků a půjdou se porozhlédnout po ostrově, jestli nenajdou první výpravu nebo alespoň něco užitečného.
Šla s ním i celá neturianská část posádky a na první objev nemuseli dlouho čekat. Tímto objevem byly hluboké stopy s množstvím drápů, které nevypadaly dvakrát příjemně.
Jako jedna skupina začali pročesávat hustou vegetaci, ovšem ani po třech hodinách pátrání nenašli jediného turiana. Navíc se dramaticky zhoršovalo počasí, nejspíš se blížila další bouře, a bylo třeba vrátit se k lodi.
Počet mrtvých: 201

Strašná bouře
Nečas však přišel rychleji, než kdokoliv čekal.
Sotva se ochladilo, začal vítr sílit a ohýbat vršky stromů. Bylo jasné, že trosečníci to nestihnou, a jen shodou náhod se nedaleko nacházel příhodně vypadající skalní masív s dírou vedoucí kamsi do podzemí. Všech sedm jich tam okamžitě zaběhlo a ač Grok nevelký otvor málem ucpal, nakonec se pohodlně vešli. Zatímco venku běsnily živly, sestupovali s nadějemi do podzemí.
Když zjistili, že cesta vede do jedné velké síně, oddechli si. Tyffus si zabral první hlídku u vchodu, ostatní spali. Na udobření počasí čekali skoro celý další den, načež vylezli a zřeli nevídanou spoušť.
Počet mrtvých: 201

Kouř dobré věštby
Polovina stromů byla vyvrácená nebo zlomená, popadané větve tvořily hotové bludiště a listí ještě létalo vzduchem.
Dezorientovaní trosečníci se vydali hledat loď, ale zcela nepochybně bloudili, neboť ani po třech hodinách nenalezli pobřeží. Až náhle jeden z turianů zahlédl v dálce kouř, jasný to orientační bod. Radostně se vydali k němu, těšili se na suché ubikace a teplé jídlo, a na pobřeží skutečně dorazili.
Ukázalo se však, že kouř pocházel z bleskem zažehnutého stromu, který nyní uhášel příliv. Romantický obraz pláže kazil jediný drobný detail.
Leviticus byl pryč, jen rýhy v písku dávaly tušit, že jej bouře stáhla do moře.
Počet mrtvých: 307

Noční tábor
Tyffus začal vyšilovat a organizovat hledání, ale po ostré hádce nakonec uznal, že se blíží noc a je bláznovství v ní pobíhat venku.
Vrátili se tedy do jeskyně a uvažovali, co dál. Měli jen minimum jídla, vodu pouze z malého jeskynního pramene a svou výstroj. A ačkoliv se to venku hemžilo roztodivnými tvory, měli tak málo tepelných článků, že je radši šetřili pro případ nutné obrany. Kdo ví, komu patřily ty obrovské stopy.
Noc nepřinesla nic nového, komandér a jeho dva nohsledi hlídali a plánovali, načež se ráno vydali hledat loď, ponechávajíc úlohu lovců na čtyřech hrdinech z přepravní společnosti.
Počet mrtvých: 307

Výroba luků a šípů
Ti se své nové role chopili s nadšením.
Bylo domluveno, že se pokusí jednou ranou sestřelit prase, či co to bylo, kterých potkali pár po lese, ale nebylo to tak snadné. Vychrtlé zvíře sice po ráně kleslo, ale celý les se strachy vyprázdnil a celé hodiny nic nevystrčilo čumák z nory.
Trosečníky tak napadlo vyrobit si zbraně primitivnější, ovšem tiché a smrtící. Luky vyrobili hned, ovšem vhodný materiál na hroty šípů ne a ne nalézt.
Než našli jakýsi kaktus s vhodnými trny, vrátil se Bohouš z obhlídky a táhl za sebou holýma rukama zabitého dinosaura, který jim nějakou dobu vydrží.
Počet mrtvých: 307

Otázka tavení kovů
Zvíře bylo pomocí omničepelí postupně naporcováno, pečeno a soleno mořskou vodou, aby víc vydrželo, a celé tohle konání samozřejmě vyvolalo spoustu debat.
„Dovedete si představit,“ spustila Filia, „že bychom ztroskotali bez omnitoolů? Nemít jediný nůž, to by teprve byl pořádný průser.“
„Ani ne,“ mávla rukou Narva a urvala potvoře kýtu, „na pláži bylo dost škeblí a v jeskyni obsidiánu. Navíc jestli tu jsou vhodné rudné žíly, postavit tavící pec a zbraně si vyrobit je otázka času.“ Všichni se na ni podívali a Grok dramaticky polkl kus játra, které ochutnával.
„Teoreticky,“ dodala radši, aby po ní náhodou Fillia nechtěla postavit sprchu.
Počet mrtvých: 307

Boj pod vodou
Obludu měli po pár hodinách rozebranou, ale turiané se stále nevraceli.
Nevraceli se ani v noci, ani druhý den, a tak se všichni vydali v jejich stopách na pobřeží. Turiany nenašli, ale kovová špice čouhající z vody dávala tušit, že našli alespoň Leviticus. Narva, maje na sobě v podstatě potápěčskou kombinézu, se potopila, obhlížejíc škody.
Loď vypadala v pořádku, poklop byl zavřený, možná uvnitř přežili, přemýšlela a byla záhy napadena fakt škaredou chobotnicí. Boj naštěstí neskončil tak, jako ve většině japonských filmů, nýbrž zásahem Groka, který při spatření bublin skočil do vody a tu svini rozcupoval na nudle do polívky.
Počet mrtvých: 308

Jak se dělá glycerin
Průzkum vraku mohl pokračovat a odhalil strašlivou díru na druhé straně. Podle toho, kolik v ní plavalo mrtvol, se dalo předpokládat, že byla utopena celá posádka, takže jen popadli dvě bedny zásob a pluli ke břehu.
„To udělala bouřka?“ divil se Grok, oklepávaje ze sebe vodu.
„Vybouchlo to zevnitř,“ vysvětlovala Narva jak jemu, tak ostatním, kteří pod vodou nebyli, „a mám dojem, že vím proč.“ Bohouš otevíral bedny a moc ho to nezajímalo, ale ostatním to řekla.
„V laboratoři jim běžela nitrace glycerínu, tak hádám, že asi doběhla.“ Vlastně bylo s podivem, že jim to nevybouchlo už při prvním zřícení.
Počet mrtvých: 308

Tlupy opic
Nemarnili dále na pláži čas a táhli ukořistěné zásoby, v nichž bylo hlavně jídlo, zpátky do jeskyně.
Vše uložili a chtěli jít pro další, ovšem venku se cosi změnilo. Neviděli co, ale něco v bouří pocuchaném lese hulákalo, skřehotalo a prskalo. Teprve když Grok zařval, ať vylezou, jestli mají koule, vylezlo z úkrytu mezi listy několik prapodivných primátů. Působili nepřátelsky, ale zatím se drželi stranou. Kroganův vzhled je patrně odrazoval víc než brokovnice, ale to nemohlo vydržet dlouho.
„Mám ty opice postřílet?“
„To nejsou opice.“
„Hm?“
„Koukej,“ ukázala Filia na jednoho z tvorů. Měl na sobě dokonale padnoucí turianskou uniformu.
Počet mrtvých: 308

Vzrůst stáda
Nechali Bohouše na stráži a šli se podívat do zásob, jestli tam třeba nenajdou Caina nebo sprej proti turianům přeměněným na opice.
„Co se jim tak mohlo stát?“ přemýšlela Narva a odhodila momentálně zbytečnou konzervu fazolí.
„Možná je tu něco ve vodě nebo jídle,“ navrhla Filia a zhrozené pohledy si zasloužila, „ale co ovlivňuje jen turiany. Možná se to dá i zvrátit.“
Na to ale nikdo nepomýšlel, a když nic nenašli, vydali se zas ven ke vchodu s tím, že je prostě rozstřílí tím, co mají.
„Něco nového?“
„Přišli další tři,“ ukázal Bohouš prstem.
„Koukám, Tyffovi ten nový účes sekne.“
Počet mrtvých: 308

Palivo budoucnosti
Útok samozřejmě přišel, ale trval jen pár okamžiků. Jakmile pod salvou těžkých kovů padli první tři bývalí turiané, zbytek se dal na ústup. Čtveřice na sebe hodila tázavé pohledy a bez debaty je za stálé střelby do zad následovali.
Posledního sejmuli až těsně před něčím, co bylo asi jejich provizorním pelechem. Měli tam pár hromádek listí na spaní, vyhaslé ohniště a na úzké pralesní říčce nedokončený vor. To vše patrně vybudovali před přeměnou.
„Na obnovitelných zdrojích je super,“ pochvaloval si Grok, „že se dají zapálit víckrát.“ Vypálení nepřátelského tábora do základů možná nebylo nutné, ale rozhodně jim to zvedlo náladu.
Počet mrtvých: 321

Dokončení stavby lodi
Nezničili ale všechno, k voru jen přidali pár posledních větví a využili ho pro vlastní potřeby. Nikomu, snad kromě Bohouše, se totiž nechtělo příliš tahat s hromadami dříví do jeskyně, a tak naložili vor a dovlekli ho po vodě co nejblíž to šlo.
Pořád to ale nestačilo, mezi nejbližším bodem řeky a táborem leželo možná padesát metrů lesa, a tam si poradili po svém. Narva nejprve zkusila namrazit spodek voru a zem, aby po ní klouzal, ale trvalo to dlouho.
Takže se Grok prostě naštval, popadl provaz a vor dotáhl razantně skrz les, tření netření, až při tom vyvracel stromy.
Počet mrtvých: 321

Tajemná listina
Oheň vesele plápolal, Grok ohřál dinosaura a Narva si vyčistila turianskou konzervu pravotočivého kuřete, prostě večerní pohodička.
„Tady je nějakej papír,“ zasyčel najednou Bohouš, který přikládal, a vytáhl z kostry voru listinu, kterou začal důležitě předčítat.
„Prdni dostavník smrdí, že cintal před pádlem odesmál. Doutnám, že půlnoc je na cystě.“ Asi to byl výňatek z deníku, ale nikdo mu nerozuměl. Že by první příznaky proměny zahrnovaly šílenství? Narva list vzala, že ho prozkoumá víc, a viděla tedy trochu jiný text: První důstojník tvrdí, že signál před pádem odeslal. Doufám, že pomoc je na cestě.
Bohouš holt neuměl moc číst, no.
Počet mrtvých: 321

Vzpomínky na vlast
Obsah sdělení byl tím pádem jasný a hlavně jim dodal značnou naději. Pokud opravdu odešlo nouzové volání, někdo je tu dříve nebo později vyzvedne.
„Trochu problém ale může být to,“ začala Narva, v níž přeci jen hlodal červík paniky, „že vysílač už před pádem nefungoval moc spolehlivě.“ Živě si pamatovala, jak do něj mlátila hasákem, než začala mít jiné, akutnější starosti s motory.
„Takže možná nepoletí tak rychle, jak bychom doufali,“ pokrčila rameny a ostatní začali počítat. A z toho počítání se jim najednou tuze zastesklo po domově, po té krásné, vymrzlé planetě Veles tak blízko a přesto tak daleko.
Počet mrtvých: 321

Přípravy na zimu
Zatímco tři ze čtyř trosečníků si stýskali po domově, čtvrtá seriózně počítala, jak dlouho můžou na pomoc čekat. Asi té beznaděje nebylo dost.
„Nevím jak vám,“ odkašlala si po chvíli, protože asi čekala, že oni taky počítají, „ale mně to vychází na plus mínus šest měsíců.“
„Mně taky,“ přitakal Bohouš, který nejspíš netušil, co se děje, a následná kmenová rada jednoznačně rozhodla, že se tu budou muset trochu víc zabydlet a hlavně připravit na zimu, která bude, soudě podle ochutnávek v podobě zdejších bouří, stát za to.
Ani ne po týdnu měli z jeskyně malou pevnůstku a stačilo jen čekat.
Počet mrtvých: 321

Podezřelá loď
Tři inteligentní trosečníci právě večeřeli, když se přiřítil Bohouš s úžasnou novinou: nad ostrovem proletěla loď a přistává nedaleko.
Všichni vyběhli ven tak rychle, že při tom posla dobrých zpráv málem ušlapali, a skutečně zaslechli vzdálený hluk motorů. Bylo to sice trochu brzo, ale stejně se neprodleně rozhodli vyrazit a kontaktovat ji dřív, než zase odletí.
Běh lesem, který se za ten týden stihl vzpamatovat z bouře, stál za to, ale nestačil. Jakmile doběhli na planinu přistání, malá fregata přistávala se odlepovala od země.
Filia chtěla začít volat, ale Grok ji razantně zastavil.
Loď měla na trupu symbol Krvavé smečky.
Počet mrtvých: 321

Nová bohatství
Okamžitě zapadli za palmy, ač to bylo zbytečné, a přemýšleli, co tu asi žoldáci mohli chtít.
Otázka nezůstala nezodpovězena dlouho, stačilo se podívat na planinu, kde se nacházelo značně rozsáhlé pásy rozryté půdy, kde byla dřívější tráva překopána k nepoznání.
Stačilo odhrnout vrchní vrstvu hlíny, s jejíž úpravou se piráti nijak nezdržovali, a už na trosečníky vykoukly krabice plné platiny, zlata a kreditů, což jim k ničemu nebylo, ale také zbraní, brnění a munice, což už nějak jistě využijí.
Vydali se s první bednou nábojů a granátů zpátky do jeskyně a neměli tušení, jaké překvapení na ně brzy doslova vlítne.
Počet mrtvých: 321

Všichni vpřed!
Velitel téhle skupiny Krvavé smečky byl totiž strašný paranoidní škrt a do krabic dal nainstalovat senzory otevření. Jakmile se tedy zbraně dostaly do rukou potřebných, on to věděl a okamžitě rozkázal otočit loď a ty zloděje sviňské ztrestat strašlivým trestem.
Čtveřice ještě nebyla ani v půlce, když se fregata vrátila nad místo přistání, takže mohli všichni jasně slyšet jeho hromový hlas.
„Vpřed, vy bando línejch hoven, a nevracejte se bez hlav těch zlodějskejch kurev, nebo si z vás udělám předložky před krb!“
Hrdinové přidali do kroku a než je tlupa polodementních vorchů a batarianů dohnala, už měli i vychytralý plán.
Počet mrtvých: 321

Podzemní hukot
Skupinu stopařů vedl nepříliš chytrý batarian Terok, který si ale nemohl nevšimnout tepelných článků před vchodem do jeskyně. Upustili ji zloději a teď je to přijde draho, ušklíbl se a okamžitě zavelel svým poskokům do jeskyně. Už se viděl, jak nese svému pánovi tolik žádaný podnos s hlavami.
Následoval vojáky do temné chodby a brzy v dálce spatřil jasně plápolající oheň, takže tu ti mizerové jistě ještě budou.
Mýlil se však přímo strašlivě, neboť mizerové uvnitř vůbec nebyli. Naopak byli venku a uvnitř nechali jen tu bednu s granáty, která po dohoření doutnáku vybuchla a fakt mocně otřásla celým ostrovem.
Počet mrtvých: 342

Boj ohně s vodou
V tu samou chvíli se dal do práce i Grok, respektive ta Kobra, co ji našel v jedné z beden. Ze svého stanoviště pod obrovským stromem vypálil neomylně směrem k motorům fregaty a jen se usmíval.
Raketa zasáhla zamýšlený motor s vybuchla s takovou silou, že urvala i ten vedlejší. Celá pirátská loď začala okamžitě nejen hořet, nýbrž i klesat přímo do moře, s čímž pilot prostě neměl šanci cokoliv udělat.
V oceánu plameny rychle podlehly jasné přesile vody, ale to bylo pro čtveřici trosečníků podružné. Hlavní bylo, že té přesile podlehl i zbytek pirátů včetně nechvalně známého kapitána Kyrka.
Počet mrtvých: 359

Nečekaná pomoc
Dalšímu spořádanému rabování pirátské skrýše tedy už nic nebránilo, trosečníci vyčistili jeskyni od mrtvol a zas se tam nastěhovali. Protože ale jejich původní zásoby byly zničeny spolu s tou bandou blbců, bylo nyní třeba potopit se na Leviticus a vzít z těch tamních několika metráků pár dalších krabiček a možná pár dalších krámů.
Tentokrát se potápěli všichni čtyři, aby je náhodou zas nepřepadla chobotnice, a náramně jim to šlo.
Šlo jim to tak strašně dobře, že když se konečně s jednou obzvláště těžkou bednou vynořili všichni čtyři, na pláži stála Vesna a Ianto se strašně divil, co to jako provádějí.
Počet mrtvých: 359
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

 

Další pískoviště: