Volova volba

„Reprezentativní služebné, říkáte?“ zatetelil se otrokář, v jehož kleci právě přebývaly sestry Branniganovy, „tak to jste tu naprosto správně, blahorodí!“
Všechny tři zbystřily, tohle znělo jako příležitost. Někdo, kdo chce, aby jeho služebné vypadaly reprezentativně, by je alespoň teoreticky mohl bít podstatně méně než ti ostatní grázlové, ne? Sotva se postavily a smetly ze sebe největší špínu a prach, byl už prodavač u nich a zákazník následoval, takže se náležitě vyprsily a doufaly, že jim tahle jedinečná příležitost neproklouzne mezi… prsy.
„Přímo tady a právě tři, no nejsou skvostné?“
„Proboha, ženské, fuj! Ale moc se mi líbí támhleti tři fešákové...“

Fandom: Star Wars

Mrtvé místo

S pojmem Živá zóna se setkal každý, kdo na Bespinu byť jenom přistával. Aby taky ne, když to byla jediná oblast na planetě, kde byl optimální tlak a dýchatelný vzduch, následkem čehož se tam nacházelo nejen Oblačné město, ale i všechny další obytné platformy.
Přímo se nabízelo, že Mrtvá zóna bude ten zbytek, ať už tlakem drcené jádro kdesi dole nebo naopak namrzlé plyny ve vnější atmosféře, ale pravda byla taková, že takhle tomu nikdo neříkal.
Naproti tomu to bylo víc než přiléhavé označení pro každou celu v Zorbově paláci, v níž náhodou propukla nějaká ta ošklivá a smrtelná choroba.

Fandom: Star Wars

Huttovo hubnutí (nedělní žolík)

Joya Brannigan strávila vymýšlením plánu na záchranu svých sester skoro týden, ale nakonec zvolila oblíbenou metodu svého neoficiálního mistra, prostě a jednoduše zaklepala na bránu paláce a nechala se předvést před šéfa. Koukal na ni dost podezíravě a když mu doporučila, aby okamžitě propustil všechny otroky, málem se smíchy počůral.
<„Máš kuráž, děvenko!“> chechtal se a při pohledu na její výstřih mírně slintal, <„hned bych tě zaměstnal taky, ale radši se vrať domů a přijď znovu, až trochu zhubneš a budeš se chtít omluvit, ano?“>
Takže asi nikoho nepřekvapí, že to byl nakonec on, kdo zhubnul. Přibližně o půlku hlavy.

Fandom: Star Wars

Instantní arachnofobie

Stejně jako samičky lidské, ani Zeltronky neměly pavouky dvakrát v lásce. Ovšem v otroctví měly jiné starosti, pavouk představoval vítané zpestření jídelníčku a hlavně tu byla ta pavučina na zdi cely.
Nevytvořil ji pavouk, tvůrcem byl zbloudilý výstřel, který jen těsně minul jednu z nich, ale zdivo narušil celkem slibně a ony doufaly, že by se po pár měsících mohla působením vnějších vlivů trochu rozšířit. Snily o tom, kterak jednoho dne dozraje a umožní jim útěk.
Trpělivě čekaly, kdy zdivo praskne, a po letech přivolaný nohatý zedník ze Secundus Ando jim na hromádku rozšlapaných snů přidal ještě pár nočních můr.

Fandom: Star Wars

Rok na Bespinu

Na jaře se za zamřížovanými okny Zorbova paláce proháněl svěží vítr prostý všech ošklivých zplodin, voňavý a obohacený o příslib něčeho nového, zdravého a nadějného.
V létě se plyny v obyvatelných pásmech planety ohřály stejně jako kdekoliv jinde a sestry Branniganovy se pod biči potily ještě víc než kdykoliv jindy.
Podzim přinesl znatelné ochlazení jak venku, tak uvnitř, protože obchody touhle dobou vždycky trochu opadly, Zorbo díky tomu neměl nejlepší náladu a šetřil na topení.
A zima byla možná bez sněhu, protože sem prostě nenapadal, ale krutá jako všude jinde, kde je málo jídla, moc práce a u moci tyran.

Fandom: Star Wars

Nákup návnad

Když se před jejich klecí objevila skupinka Trandoshanů, tři Zeltronky polil studený pot.
„Můžu vám nějak poradit?“ spustil na ně otrokář, naopak jejich zjevením značně nadšený, a ještěři se zastavili. Vrhli pár rychlých pohledů do klecí, někteří začali překotně kmitat jazyky, zbytek letargicky postával a hlídal okolí.
„Hledáme sssschopné běžce,“ zasyčel jejich šéf zklamaně, „tyhle fichtle by nám na honu nevydržely ani minutu.“
„No, když mluvíte o honu...“
„A jsssou drahé! Nepotřebujeme ozdobu, potřebujeme kořist, kterou vypussstíme do lesa a uštveme k smrti, tyhle vyzábliny sssi ssstrč za klobouk.“
To bylo poprvé, co se holkám vyplatila mírná atrofie dolních končetin.

Fandom: Star Wars

Tekutý talisman

Nolla sice o ochranné moci náhrdelníků něco málo slyšela, ale i kdyby v ni věřila, stejně jí to bylo většinu života málo platné. Ať už v Zorbových katakombách nebo u pozdějších majitelů byla totiž většinou ráda, když dostala něco k jídlu nebo aspoň derivát oblečení, o nějakých špercích se jí vůbec nesnilo a vlastně by se díky nim akorát stala obětí závisti ostatních otroků.
Proto ji překvapil ten gentleman, co si ji půjčil ještě na lodi cestou na Sarinin. Jeden náhrdelník jí totiž dal a dokud ho na sobě měla, žádný z bachařů se jí nedotkl.
Takový perlový, mrk mrk.

Fandom: Star Wars